Číňané se zeleným zákalem mají z nemoci podobné obavy jako čeští pacienti

Zelený zákal 21.7.2011

Čínské pacienty se zeleným zákalem často trápí obava, aby onemocnění s genetickými předpoklady nepostihlo i další rodinné příslušníky. Tamní nemocní ale na rozdíl od těch českých více spoléhají na rodinu a méně na lékaře, hledají útěchu v náboženství a pomoc v jejich tradiční medicíně.

Lékaři v Číně nedávno provedli výzkum, ve kterém se zajímali o míru vlivu zeleného zákalu na každodenní život pacientů a o způsob, jakým se se svým onemocněním dokážou vyrovnat. I když v některých ohledech by se patrně podobný český průzkum lišil, zdá se, že základní obavy a stížnosti exotických i domácích pacientů jsou až překvapivě podobné. Průzkumu se účastnili lidé se zeleným zákalem ve věku od 23 do 86 let, kteří svou diagnózu znali třeba jen měsíc nebo také již 12 let.

Průzkum odhalil pro pacienty důležité aspekty nemoci:

Obava ze slepoty – Pacienti nejčastěji udávali strach ze slepoty a také bezmoc, kterou cítí, když se nedaří dobře kontrolovat hodnotu nitroočního tlaku.
Starost o rodinu – Další běžnou obavou byla starost o ostatní členy rodiny. Zvláště rodiče měli starost o své děti, pokud se onemocnění již dříve v rodině objevilo nebo pokud oni sami onemocněli v mladém věku.
Zdroje informací – Oblíbenými zdroji informací o zeleném zákalu byly tištěné materiály, internet a další média (například rozhlasové pořady). Podle některých pacientů jsou však informace na internetu příliš komplexní a není snadné se v nich zorientovat.
Pacient radí pacientovi – Jako velmi důležité a užitečné lidé často udávali rady od ostatních pacientů se stejným onemocněním. Jejich praktických rad si mnohdy cenili více než rad svého lékaře.
Správná aplikace očních kapek – Také tento průzkum ukázal, že si lidé často nevědí rady se správným užíváním očních kapek. Mnozí si kapou do očí nesprávně a stěžují si, že jim nikdo nepředvedl správný postup.
Způsob léčby – Někteří pacienti si stěžovali na nedostatek informací o výhodách a nevýhodách jednotlivých způsobů léčby, například při rozhodování o chirurgickém zákroku.
Strach ze ztráty soběstačnosti – Kromě již zmíněného strachu z neznámé budoucnosti a strachu o rodinné příslušníky se lidé také často obávali, aby se pro svou rodinu nestali přítěží. Ztráta nezávislosti se často spojovala s pocity bezmoci a viny, a většina pacientů se proto snažila o co největší soběstačnost.
Náboženství jako podpora – Pro většinu čínských pacientů hrálo při zvládání jejich onemocnění důležitou roli náboženství, ve kterém hledali sílu i útěchu.
Bylinky – Někteří pacienti používali jako doplňkovou léčbu také byliny tradiční čínské medicíny nebo cvičili tradiční bojové umění tai-chi. Větší pozornost věnovali i způsobu stravování, protože některé potraviny mohou mít podle nich negativní vliv na oči a zrak.