Výroba syntetických protilátek může otevřít dveře nové léčbě
Američtí vědci objevili nový způsob, jak uměle vyrobit protilátky, které si za normálních okolností tělo vyrábí samo. Ve srovnání s dosud užívanými postupy je jejich nová metoda levnější a umožňuje protilátek připravit větší množství.
#IMG#
Protilátky jsou látky bílkovinné (proteinové) povahy, které si vytváří imunitní systém proti cizorodému materiálu (antigenu), jenž jejich tvorbu vyvolal. Umožňují ho zneškodnit a v některých případech můžou proti jeho působení organismus ochránit. Na tomto principu je založeno například očkování. Protilátky mají velký význam i v diagnostice různých nemocí, například infekčních. Prokážeme-li v organismu přítomnost protilátky proti některému patogenu, můžeme tak určit diagnózu. Příkladem může být průkaz protilátek proti viru lidské imunodeficience (HIV).
Nápad dobrý, postup úplně naruby
Při použití konvenčního postupu výroby protilátek stojí na začátku patogen, například choroboplodný zárodek nebo jed. Ten se většinou injekční cestou vpraví do laboratorního zvířete. Potom se čeká, až si jeho organismus vyrobí své vlastní protilátky. Jde tedy o náročný postup, mimo jiné i časově.
Peptidový řetízek
Nová metoda použitá na arizonské státní univerzitě pracuje úplně opačně: tamní vědci syntetizovali protilátky s použitím náhodně vybraných peptidů (tj. shluků aminokyselin, což jsou základní stavební kameny bílkovin). Peptid si lze představit jako řetízek a aminokyseliny jako jeho jednotlivé korálky. Až poté vědci zkoumali, ke kterým bílkovinám se nově vzniklé protilátky navážou. Protože aminokyselin je celkově jen omezený počet, najdou se v každém peptidu alespoň dvě až tři místa, která se mohou navázat na nějakou bílkovinu.
Velkou roli hraje náhoda a kombinace
Jedním z prvních experimentů byla syntéza protilátky proti bílkovině, která pravděpodobně hraje zásadní roli ve stárnutí, vzniku obezity a rozvoji některých nádorových onemocnění. K výrobě protilátky vědci použili dva náhodně zvolené peptidy, vybrané z jakési peptidové „knihovny“, tj. databáze obsahující více než deset tisíc peptidů. Samotný jeden peptid (řetízek) se k patologické bílkovině vázal jen slabě. Po propojení dvou řetízků však vznikla protilátka se silnou vazbou proti této bílkovině.
Podle vedoucího kolektivu vědců v úspěchu této metody hraje velkou roli právě nahodilost výběru jednotlivých peptidů a jejich kombinace. Výsledných kombinací peptidů – a tedy i protilátek – může vzniknout syntetickou přípravou mnohem více, než by se tak stalo přirozeným způsobem. I proto se nová metoda jeví jako velmi slibná.
(jav)
Zdroj:
Chris W. Diehnelt, Miti Shah, Nidhi Gupta, Paul E. Belcher, Matthew P. Greving, Phillip Stafford, Stephen Albert Johnston. Discovery of High-Affinity Protein Binding Ligands – Backwards. PLoS ONE 5(5): e10728, publikováno na webu 19. května 2010.
