Heparin nejen zabíjí – především léčí
V současné době není neobvyklé, že i velmi mladým dívkám lékaři zjistí hlubokou trombózu žil – zánět v oblasti hlubokých žil bérce.
Trombóza není diagnózou jen u starších lidí
Hluboká žilní trombóza (HŽT) se vyskytuje sice „jen“ v 1–2 případech z tisíce dospělých obyvatel za rok, ale počet lidí mladšího věku, hlavně mladých žen, stále stoupá. K jejímu vzniku mohou přispět i již zmíněné jiné faktory, jako je kouření, nebo se na ní mohou podílet různé vrozené stavy ovlivňující srážlivost krve.
HŽT může být sdružena s plicní embolizací (PE), která je nebezpečná pro možnost vzniku závažných komplikací v plicním řečišti, a dokonce i úmrtí. Dalšími „nepříjemnostmi“ bývají tzv. posttrombotický syndrom, charakterizovaný otokem a špatným fungováním žilního systému postižené končetiny, druhotné varixy žil jako následek zánětu v hloubce a také ulcerace – lidově řečeno bércový vřed.
Jak se trombóza léčí?
Po zjištění diagnózy se léčí v nemocnici cca 3–6 dní speciálními infuzemi. Je v nich obsažen tzv. nefrakcionovaný heparin. Dávka tohoto druhu heparinu nastoluje spolehlivou léčebnou hladinu, je ale předem nepředvídatelná. Proto musí být tato hladina trvale sledována i vícekrát denně speciálními krevními testy a podle nich je potom dávka lékaři upravena na „míru“ situaci. Modernější forma léku se jmenuje frakcionovaný neboli nízkomolekulární heparin. Ten je podáván podkožně injekcemi jednou denně a nevyžaduje žádné časté sledování krevními testy. Proto může být tato léčba podávána jak v nemocnici, tak i doma, protože pacienti si snadno tento lék podají do podkoží sami.
Doma, nebo v nemocnici?
Kolektiv dr. Schraibmana ve Velké Británii provedl studii, která měla za úkol srovnávat účinek domácího a nemocničního podávání heparinu při léčení hluboké žilní trombózy po diagnóze nemoci.
Studie se soustřeďovala hlavně na bezpečnost léčby, její účinnost na rozpouštění trombu, snášenlivost ze strany pacienta a v neposlední řadě na cenové důsledky terapie doma a v nemocnici.
Domácí léčba je bezpečná, a navíc levnější
Konečné výsledky ukázaly, že domácí léčba nepřináší víc komplikací než léčení v nemocnici. Z hlediska bezpečnosti jsou tedy oba způsoby srovnatelné. Z hlediska financí je ale domácí léčba cenově nepřehlédnutelně výhodnější. Domácí prostředí je také významně preferováno ze strany pacientů, protože mohou pobývat v pohodlí domova a chodit jen na kontroly do spádové ambulance v doporučených intervalech.
Možná se už brzy dočkáme doby, kdy se s hlubokou žilní trombózou budeme léčit doma. Dohled bude mít náš obvodní lékař a do nemocnice budeme chodit jen na doporučené kontroly. Studie v tomto ohledu ještě dále pokračují, ale směřují spíše k řešení praktických problémů kolem tohoto druhu léčebného přístupu. Ohledně heparinu je už nejspíš jasno. I tady platí, že doma je doma.
(jnl)
Zdroj: Nurs Times. 18.–24. října 2001; 97 (42): 35.
