Příznaky nádoru mozku mohou být nenápadné

Nádor na mozku je pro většinu lidí naprosto děsivou diagnózou a i přes pokročilost medicíny nelze předvídat, zda bude léčba úspěšná. Nicméně jako u všech typů rakovin i zde platí, že čím dříve bude nádor odhalen, tím vyšší je pravděpodobnost vyléčení. Životní perspektiva pacientů s rakovinou mozku závisí na mnoha okolnostech, jako je histologický typ nádoru a možnost jeho odstranění. Jsou nádory, které jsou vysoce zhoubné a ani kompletní odstranění nádoru bohužel nevede k vyléčení nemocných, na druhou stranu některé nádory, i když jsou velké, je možné kompletně odstranit a pacienti mohou žít i nadále plnohodnotný život.

Nádory mozku jsou dosti rozmanitou skupinou onemocnění. Můžeme je rozdělit na primární, tedy vycházející přímo z centrálního nervového systému, a sekundární, tedy metastázy jiného nádoru (např. plíce, prso). Primární nádory mozku se objevují nejčastěji v dětském věku a dále až po 60. roce věku.

Nejčastějším typem nádoru mozku je tzv. gliom - nádor, který vznikl z buněk podpůrné mozkové tkáně. Tvoří více než 50% všech nádorů CNS. Podle chování je dělíme na nízce agresivní (low-grade gliomy) a vysoce agresivní (high-grade gliomy).

Nízce agresivní gliomy -  rostou pomalu (léta) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Proto se je často nedaří úplně operačně odstranit. Časem může v rámci dalších genetických poruch dojít k jejich přechodu do agresivnější formy gliomu.

Vysoce agresivní gliomy - vznikají přeměnou nízce agresivních gliomů, a nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně.  Je pro ně typický rychlý agresivní růst (týdny až měsíce), postihují častěji starší jedince (po 50. roce věku). Rychle prorůstají do okolní mozkové tkáně, takže jejich úplné operační odstranění bývá spíše nemožné a často dochází k recidivám (opětovném růstu tumoru v operovaném místě).

Příznaky mozkového nádoru

Některé příznaky rakoviny mozku mohou být velmi nenápadné a vztahovat se k mnoha jiným běžným chorobám. Nádory mozku se nejčastěji projeví bolestí hlavy, závratěmi a zvracením, které bývá nejčastěji ráno bez předchozího pocitu na zvracení. Prvním projevem může být pouze změna chování a psychiky nemocného nebo porucha hybnosti, cítivosti a řeči. Obecně mozkové nádory doprovází velmi málo symptomů a zdaleka ne každý níže zmíněný příznak musí nutně poukazovat na nádor.

Obtíže provázející nádor mozku silně závisejí na jeho lokalizaci.

Příznaky můžeme rozdělit do tří skupin:

- výpadky schopností a dovedností,

- epilepsie,

- obtíže plynoucí ze zvýšeného nitrolebního tlaku.

Výpadky schopností a dovedností

Tlačí-li nádor na okolní tkáň, pak tento tlak může negativně ovlivnit činnost příslušné mozkové tkáně. V důsledku toho dochází k výpadkům některých schopností: nemocný něco najednou nezvládá. Tak může nádor, např. v blízkosti pohybového centra, způsobit ochrnutí. Mnohdy se jedná o tak malé změny, že nejsou jako ochrnutí ani vnímány. Pacient např. jen zjišťuje, že má trochu problémy s vidličkou nebo se zapínáním knoflíčků u košile.

Centrum řeči je situováno u většiny lidí v levé části velkého mozku. Prvními příznaky nádoru v této části mozku mohou být problémy s mluvením. Pacient si nemůže vybavit některá slova, některá slova špatně vyslovuje nebo špatně rozumí ostatním.

Změny chování se objevují především u pacientů s nádorem v přední části mozku. Mnozí reagují méně spontánně a především pomaleji, jsou apatičtí a stávají se stále pasivnějšími. Jiní jsou naopak velmi živí, reagují podrážděně, chaoticky a jsou neklidní. U jiné skupiny pacientů dochází k nepochopitelným změnám nálad. Často si to postižení ani sami neuvědomují. To s sebou pochopitelně nese důsledky v partnerských vztazích a ve vztazích k blízkému okolí.

Nádory v zadní části mozku způsobují kromě jiného též problémy se čtením, poruchy zraku a sluchu. Nádor mozku může také způsobit zhoršení paměti.

Epilepsie

Dalším průvodním jevem vyskytujícím se u nádoru mozku je epileptický záchvat. Takový záchvat vznikne poškozením nebo podrážděním mozkové tkáně, čímž dojde k určitému druhu krátkého spojení uvnitř mozkové tkáně. Někdy epileptický záchvat bývá prvním projevem mozkového nádoru. Epileptické záchvaty mohou být různého druhu. V některých případech se takový záchvat omezuje na záškuby ruky nebo krátkodobou „nepřítomnost“. Ovšem záchvat se také může ohlásit náhlým pádem a ztrátou vědomí, po kterém následují prudké záškuby rukou a nohou. Často se pacient pomočí. Mohutné napětí čelistních svalů může vést k pokousání jazyka, který potom krátkou dobu krvácí. Pokousání jazyka není nebezpečné. Pokusy tomu zabránit jsou tedy zbytečné. Pohled na epileptický záchvat je dosti šokující. Záchvat většinou sám pomine.

Čtěte také: První pomoc při epileptickém záchvatu

Zvýšení tlaku uvnitř lebky

Třetí skupinou potíží, které nádor mozku provází, jsou problémy vzniklé v důsledku zvýšeného nitrolebního tlaku. Lebku si můžeme představit jako prakticky zcela uzavřenou nádobu. Uvnitř se nachází mozek, určité množství mozkové tekutiny (likvoru) a krev. Pokud nádor zabere více místa, dojde ke zvýšení tlaku uvnitř lebky. Kromě toho může dojít k hromadění tekutiny v okolí nádoru, tato tekutina se nazývá edém (otok). Vznik edému přispívá ke zvětšení obsahu lebky a tím i k dalšímu nárůstu nitrolebního tlaku. Tlak uvnitř lebky může prudce narůstat také v důsledku zablokování průtoku likvoru narůstajícím tumorem.

Zvýšení nitrolebního tlaku může být provázeno řadou obtíží. Pacient může trpět přetrvávajícími bolestmi hlavy, které jsou někdy provázeny nevolností a zvracením. Bolesti hlavy mají tendenci časem se zhoršovat a jsou často přítomné ráno po probuzení, kdy je nitrolební tlak vysoký díky několikahodinovému ležení v posteli. Bolest může být proměnlivá bez ohledu na velikost nebo rychlost růstu nádoru.

Čtěte také: Každá bolest hlavy musí být vyšetřena

Při prudkém zvýšení tlaku se může dostavit stav otupělosti, ve výjimečných případech, když jsou utlačovány oční nervy, pacient vidí rozmazaně nebo dvojitě.

Pomalý nárůst nitrolebního tlaku způsobuje například problémy s myšlením, pamětí a udržením koncentrace.

Výše jmenované potíže mohou provázet i jiná onemocnění, než je nádor mozku. Pokud pacient pociťuje jednu nebo více z výše uvedených obtíží, měl by se obrátit na svého praktického lékaře a nechat se vyšetřit, aby se zjistilo, co je jejich příčinou. Přitom je nutno míti na paměti, že bolesti hlavy se vyskytují velice často a ve většině případů nejsou způsobeny mozkovým nádorem.

Způsob léčby

Nádory mozku jsou dosti různorodá skupina nádorů, ale dá se obecně říci, že nízce agresivní gliomy se léčí operací a následným ozářením, kdežto vysoce agresivní nádory mozku se léčí operací s následným podáváním chemoterapie i zářením. Na plánování léčby se spolupodílí tým specialistů – onkolog, neurochirurg, radiolog, neurolog aj.

Mezi dnešní běžně používané léčebné metody patří operační výkon, ozařování, chemoterapie a symptomatická léčba. Ve fázi výzkumu a klinických studií se zkouší nové léky založené na nových principech blokády množení nádorových buněk – tzv. biologická léčba.

Operace – základní léčebný výkon, jehož radikalita je jedním z rozhodujících prognostických faktorů. Cílem neurochirurga je vždy odstranit celý nádor, je však limitován především umístněním nádoru v mozku. Základním problémem většiny zhoubných mozkových nádorů je jejich neohraničený růstu do okolní zdravé tkáně, nádorové buňky prorůstají mezi zdravými a hranice nádoru tak nejsou ostré. Nádor často bývá lokalizován v blízkosti důležitých nervových struktur a drah, jejichž přerušení může mít pro pacienta vážné následky např. poruchy hybnosti končetin, porucha řeči, vidění. Proto nelze vždy odstranit celý nádor.  Je třeba mít také na paměti, že ne u všech nádorů mozku je operační výkon vhodný nebo nezbytný. Některé vzácnější typy nádorů lze pouze sledovat, jiné můžeme léčit ozářením či chemoterapií.

Ozařování (radioterapie) může být použito jako metoda zajišťovací po operačním výkonu. Radioterapie využíváme v léčbě i tehdy, pokud operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný, nebo pokud byla odoperována jen část nádoru. Často souběžně podáváme chemoterapii. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi jedním až šesti týdny. 

Chemoterapie – obecně se dá říci, že většina nádorů mozku je k chemoterapii málo citlivá, ale u vybraných nádorů má použití chemoterapie smysl. 

Agresivní nádory mozku jsou obecně nevyléčitelné. Průměrná doba přežití léčených pacientů s agresivními nádory mozku je 1 rok. 

Rizikové faktory

Na vzniku nádorů mozku se spolupodílí zevní prostředí, kouření a určité dědičné dispozice nebo genetické mutace. 

Prevence

Vyvarovat se kouření. Při neustupujících neurologických potížích je nutné vyšetření neurologem.

Čtěte také: Dopad kouření na zdraví

Zdroj: www.mou.cz, www.onko.cz