Osteoporóza je nemoc starých lidí. Následky osteoporózy se v naprosté většině projevují až v pozdějším věku, kdy je stupeň odvápnění (demineralizace) kosti již pokročilý. Je nutno mít na paměti, že základ pro dostatečnou mineralizaci kostí se vytváří vlastně již v období dospívání.
Lékaři potvrzují, že by včasné nasazení biologické léčby pacientům nejen ulevilo, ale také zabránilo dalšímu poškození kloubů i ostatních orgánů. Zároveň si uvědomují, že jde o finančně náročnou záležitost, takže je ji třeba nasazovat v případech, kde by měla opodstatnění. Roční terapie pro jednoho pacienta stojí 500 - 600 tisíc korun. V konečném důsledku se včasným zahájením terapie šetří finanční prostředky pojišťoven a nemocnic, které se pak musí vynakládat na další vyšetření, hospitalizace, výměny kloubů apod. „Snížení aktivity onemocnění a zlepšení funkčního stavu umožňuje u části pacientů návrat do pracovního procesu a zabránění vzniku částečné či plné invalidity. Kromě účinku na bolest, funkci a zlepšení kvality života má biologická léčba i tzv. strukturální efekt. Znamená to, že po její aplikaci dochází ke zpomalení až zastavení rentgenové progrese. Farmakoekonomické studie proto ukazují, přesto že tato léčba je drahá, že je i ekonomicky efektivní. Biologická léčba byla zavedena do léčby zánětlivých revmatických onemocnění před 12 lety a znamenala v podstatě revoluci v léčbě těchto chronických, celoživotních, invalidizujících onemocnění“ říká prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc., ředitel Revmatologického ústavu v Praze a přednosta Kliniky revmatologie 1. LF UK.
S tímto vědomím vypracovala Česká revmatologická společností kritéria pro nasazení biologické léčby. Ačkoli jsou přísnější, než v západní Evropě existuje v ČR „čekací listina", počet pacientů s biologickou léčbou je regulován a mnohé zdravotní pojišťovny s úhradou léčby nových pacientů váhají. „Česká revmatologická společnost formou několika publikací a edukačních konferencí rozšiřuje znalosti těchto principů mezi své členy. ČRS se také stala určitou vůdčí společností pro aplikaci tohoto principu v zemích střední a východní Evropy a v současné době pořádala v Praze setkání významných revmatologů z 12 států střední a východní Evropy,“ vysvětluje prof. MUDr. Karel Pavelka.
V České republice dostává biologickou léčbu pouze jedno procento pacientů s revmatoidní artritidou, v sousedním Německu je to přes 15 procent a v USA až 40 procent.
„Biologická léčba v ČR je poskytována pouze v centrech biologické léčby, kterých je v dané chvíli 25. Všichni pacienti jsou vedeni v národním registru ATTRA, takže existuje přesná jejich evidence a máme zprávy o bezpečnosti i účinnosti této léčby v běžné klinické praxi. Bylo provedeno několik set významných randomizovaných, kontrolovaných studií, které potvrzují vysokou klinickou účinnost této léčby, která nastupuje velmi rychle a je účinná až u 70% pacientů, kteří byli zcela jinak refrakterní na konvenční léčbu,“ upřesňuje profesor Pavelka.
Lékaři navrhují jít cestou, kterou nazvali „Léčba k cíli“ (Treat to Target)
„Zatímco na začátku éry biologik byli na léčbu zařazováni pacienti s pokročilou revmatoidní artritidou, pozdější studie ukázaly vyšší účinnost u časných forem zánětlivých revmatických onemocnění a proto je jasným trendem aplikovat anti TNF terapii dříve. Nová diagnostická kritéria pro revmatoidní artritidu a ankylozující spondylitidu také umožňují časnější diagnostiku těchto onemocnění.
Princip Tret to target byl představen před 3 roky a je obsažen v nových Doporučeních EULAR, ACR i Národních Doporučeních pro léčbu revmatoidní artritidy. Nejde o Doporučení jednoho léku, ale o celou filozofii léčby RA. Základními principy Treat to target jsou:
- určit cíl léčby, který musí být remise nebo stav nízké aktivity,
- tohoto cíle dosáhnout v intervalu 3-6 měsíců,
- pilířem tohoto principu je měření aktivity, tzn. použití kompozitních skórovacích indexů při každé návštěvě pacienta s RA.
Principy T2T léčba k cíli byly publikovány, ale v současné době jde o to, aby byly implementovány i v běžné klinické praxi. Hlavním cílem je tedy edukace lékařů, ale i pacientů a jejich vůle tyto principy v praxi realizovat,“ shrnuje profesor Pavelka.
Koncept „Léčby k cíli“ vyžaduje stanovení cílů léčby ještě před jejím zahájením a skládá se z měření počtu oteklých kloubů, palpačně citlivých kloubů, sedimentace a celkového hodnocení pacienta. Revmatoidní artritidu s vyšší aktivitou by měli lékaři hodnotit zpočátku pravidelně každý měsíc, později každé tři měsíce, v pozdějších letech, kdy se onemocnění může přesunout do remise, je postačující půlroční hodnocení.
Která onemocnění je možno léčit biologickou cestou?
U pacientů s přetrvávající aktivitou a selháváním konvenční léčby přichází v úvahu zahájení léčby biologickými léky. Biologická léčba je vhodná pro celou řadu revmatických onemocnění např. revmatoidní artritidu, Bechtěrevovu chorobu, psoriatickou artritidu, reaktivní artritidu (Reiterův syndrom), enteropatické artritidy, juvenilní idiopatickou artritidu. Velmi dobré výsledky poskytuje biologická léčba u dětí trpících juvenilní idiopatickou artritidou (JIA). Ta postihuje asi 30-150 dětí na 100 000 dětí ve věku do 16 let.
Přidat nový komentář