Dítěti po žloutence dopřejte hlavně klid

Hepatitida A patří mezi onemocnění vyžadující léčbu v řádu měsíců. To platí i v případě nekomplikovaného průběhu. Akutní fáze sice trvá zpravidla "jen" několik týdnů, po ní však následuje dlouhé období rekonvalescence, kdy se játra vzpamatovávají z útoku agresivního viru. Navíc tato choroba mnohdy postihuje děti a mladistvé. Jak o ně pečovat, pokud onemocní hepatitidou A?

Hepatitida A patří mezi onemocnění vyžadující léčbu v řádu měsíců. To platí i v případě nekomplikovaného průběhu. Akutní fáze sice trvá zpravidla "jen" několik týdnů, po ní však následuje dlouhé období rekonvalescence, kdy se játra vzpamatovávají z útoku agresivního viru. Navíc tato choroba mnohdy postihuje děti a mladistvé. Jak o ně pečovat, pokud onemocní hepatitidou A?

Karanténa

Během samotného onemocnění přebírá péči o nemocné infekční oddělení v nemocnici. Hospitalizace a s ní spojená izolace nemocných dětí je i v současné době povinná. Máte-li doma další děti, které s nemocným dítětem přišly do styku, je třeba je také izolovat. Nemusejí být sice v nemocnici, ale nelze je pouštět k jiným dětem a do kolektivu (koupaliště, zotavovací akce, hotely, kino, dětské tábory apod.) vůbec. Jak dlouho bude trvat karanténa, určí ošetřující lékař.

Pravidelné kontroly

Vlastní péče o dítě postižené žloutenkou typu A pro vás nastává až po jeho propuštění z nemocnice. V této době vás bude lékař informovat o vhodném denním režimu a především o kontrolách stavu rekonvalescenta. Při nich se zjišťuje jak celkový stav dítěte, tak orientačně velikost jater a z krevních testů funkce jater.

Klidový režim

Po onemocnění hepatitidou A trvá játrům několik týdnů až měsíců, než se zase dostanou do původní formy. Malý pacient je navíc celkově oslaben a výjimkou nebývá zvýšená únavnost. Pro optimální regeneraci organismu jako celku a jmenovitě jaterní tkáně je potřebný klid, tedy žádná fyzická zátěž. Běhání, sportování a jiná tělesně náročná činnost je proto po žloutence A zapovězena až do doby, kdy ji povolí ošetřující lékař. Orientačně lze pomalu zvyšovat zátěž po normalizaci hladin jaterních enzymů.

Strava čili "jaterní dieta"

Jelikož játra se ve velké míře podílejí na zpracování veškerých živin a také toxických látek a léků, je při jejich poškození potřeba odlehčit jim vhodnou úpravou stravy. Proto je třeba omezit množství tuků v potravě (nesmažit, vyloučit tučná jídla včetně tučného masa) a jíst častěji po menších dávkách.

Naopak je velmi vhodné dbát na dostatečný příjem tekutin a také vitaminů a minerálů, tedy na dostatek zeleniny a ovoce. Bílkoviny je vhodné podávat ve formě libového masa, raději drůbežího (kuře, krůta) a rybího. Velmi vhodným zdrojem bílkovin je tvaroh. Tepelná úprava potravin při jaterní dietě představuje vaření, pečení a dušení. Příjem cukrů není nutné nějak zvlášť omezovat, ale i když sladké dětem často velmi chutná a je rychlým zdrojem energie, není záhodno to s ním přehánět. Co je však potřeba omezit absolutně, je příjem alkoholu. Děti sice obvykle alkohol nepijí, ale výjimka v podobě slavnostního přípitku se nedoporučuje.

(zak)

Zdroj: Göpfertová D. Obecná a speciální epidemiologie infekčních nemocí. Praha: Karolinum, 2006.
Klener P, et al. Vnitřní lékařství sv. IV. Praha: Galén, 2002.
Kužela L. Dieta po infekční mononukleóze a infekční žloutence. Praha: SZÚ 2000.