Klasické rentgenové metody mají jednu zásadní nevýhodu: záření proniká jednotlivými částmi těla, ale znázorňuje je všechny v jedné rovině, "jednu přes druhou". I školený lékař pak někdy těžko odhaduje vzájemné vztahy zobrazených útvarů, nemluvě o tom, že sytý "stín" kostí překryje vše ostatní, co se znázorňuje méně zřetelně. Snahy zobrazit jednu, poměrně tenkou vrstvu (tomografie) byly jen málo úspěšné. Tento problém mohl být vyřešen teprve tehdy, když rozvoj výpočetní techniky umožnil souběžné zpracování velkého množství dat.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Mýtus č. 1: Poruchy štítné žlázy a jejich léčba způsobují obezitu.
Choroby štítné žlázy ani jejich léčba nikdy nejsou hlavní příčinou obezity.
Mýtus č. 2: Operace štítné žlázy je těžký chirurgický výkon, který má řadu komplikací.
Pokud se operace provádí na pracovišti s dostatem zkušeností, má minimum komplikací.
Čtěte také: Nejsi to Ty. Je to Tvoje štítná žláza.
Mýtus č. 3: Těhotné a kojící ženy, které mají onemocnění štítné žlázy, nesmí uživat jod.
Pravý opak je pravdou, jen výjimečně u žen s GB chorobou či uzly se zvýšenou funkcí jod nedoporučujeme.
Mýtus č. 4: Po operaci štítné žlázy a po radiojodu je onemocnění vyřešeno a není potřeba žádná další léčba ani sledování.
Vždy je potřeba doživotní sledování a většinou i doživotní léčba tyroxinem.
Čtěte také: Onemocnění štítné žlázy v těhotenství a po porodu
Mýtus č. 5: Léčba raioaktivním jodem může způsobit rakovinu.
U dospělých osob nebyl vzestup výskytu nádorů po léčbě radiojodem prokázán.
Mýtus č. 6: Punkce štítné žlázy je bolestivé vyšetření.
Ve skutečnosti je bolest menší než při krevním odběru, protože se používá tenčí jehla a punkce trvá několik vteřin.
Mýtus č. 7: Punkce štítné žlázy může způsobit metastázování (vzdálený rozsev) nádoru.
To je úplný nesmysl. U pacientů, u kterých se po punkci zjistí metastázy, byly tyto přítomny již před punkcí, jen se o nich nevědělo. Punkce naopak může vést k rychlé diagnóze a prognózu pacientů zlepšuje.
Čtěte také: Vyšetření štítné žlázy
Mýtus č. 8: Před punkcí štítné žlázy se musí úplně vysadit léky na ředení krve, zatímco léky s obsahem acetylsalicylové kyseliny nevadí.
Léky na ředění krve většinou není třeba při šetrném výkonu vysazovat, ale pacient nesmí být předávkovaný a hodnota INR (parametr z krve, podle kterého se dávkují léky na snížení krevní srážlivosti) by měla být v rozmezí 2,0–2,5. Naopak acetylsalicylovou kyselinu raději vysazujeme nejméně týden před vyšetřením s výjimkou pacientů se stenty v koronárních tepnách.
Mýtus č. 9: Některé příznaky jsou mylně přisuzovány poruše štítné žlázy, i když onemocnění štítné žlázy je adekvátně léčeno.
Pokud je onemocnění adekvátně léčeno, příznaky hyper- či hypotyreózy postupně vymizí, třebaže to někdy může trvat i několik měsíců.
Čtěte také: Poruchy štítné žlázy. Jak je poznáme?
Mýtus č. 10: U pacientů s hypotyreózou je v zimě potřeba větší dávka tyroxinu než v létě.
Dávka tyroxinu je u stabilizovaného pacienta po celý rok stejná – nemá smysl upravovat dávky v závislosti na ročním období
Zdroj: www.tydenstitnezlazy.cz