Únavový syndrom nebo běžná únava

Každý z nás je občas unaven a má větší potřebu spánku, mnozí mívají i deprese. Únavový syndrom je však mnohem komplexnější pojem: únava musí trvat alespoň půl roku, stejně tak depresivní stavy, neúměrně vysoká potřeba spánku a ztráta chuti do života nebo cokoliv dělat. Mohou se přidat i fyzické bolesti: bolest v krku, bolest hlavy, časté zvýšené teploty apod. Únava je tedy přechodný stav, který je způsoben nedostatkem určitých vitamínů a látek s antioxidačním účinkem. Lze ji vyléčit úpravou stravy a životosprávy. Naproti tomu léčba syndromu chronické únavy je obtížná.

Únavový syndrom je bezesporu jednou z civilizačních chorob. Jeho zrádností je to, že je velmi těžko rozpoznatelný, občas i špatně léčitelný, a tak jedinou možností, jak se mu úspěšně vyhnout, je přecházet mu.

Tento syndrom postihuje hlavně ženy od 25 do 45 let a lidi s velkým smyslem pro odpovědnost a povinnost, kteří jsou zvyklí podávat vysoké pracovní výkony.

Čtěte také: Za zimní únavu může málo světla a hormon melatonin. Tělo vzpruží hluboké dýchání i bylinky

Rizikovými faktory jsou:

• vysoké pracovní nasazení,
• dlouhodobé psychické a fyzické přepětí,
• stres a neschopnost relaxovat.

Onemocnění se vyskytuje u lidí, kteří hůře zvládají stresové situace. Lidé s únavovým syndromem mají častěji poruchy imunity, asi 65 procent tvoří alergici. Častým spouštěcím faktorem bývá chřipka či kvasinkové infekce.

Příznaky únavového syndromu

Obecně jsou příznaky takové, které víceméně znemožňují žít běžný život – všední zautomatizované úkony jsou najednou nepřekonatelným problémem.

Únava: hluboká mentální i fyzická vyčerpanost, nevysvětlitelná svalová slabost zhoršující se po byť jen lehké námaze, kterou nelze ani delším odpočinkem zcela odstranit.

Bolesti:

• bolesti svalů
• celková svalová nepohoda
• generalizovaná bolestivost nebo ztuhlost na více místech těla („ranní ztuhlost“)
• stěhující se bolesti kloubů bez otoků a zarudnutí, které mohou být přechodné dlouhodobá
• bolest hlavy
• zduřené a bolestivé mízní uzliny
• bolesti hrdla
• břišní bolesti, často syndrom dráždivého tračníku
• bolesti očí, kostí, varlat
• neuralgie, „bolestivá kůže“
• bolesti v hrudníku přisuzované postižení drobných cév
• bolesti srdce vyplývající z postižení srdeční svaloviny
• bolestivý zrychlený tep (tachykardie)

Kognitivní potíže: zapomnětlivost, zmatenost, obtížné myšlení a soustředění, mentální „únava“, poruchy až ztráta řeči, ztížené chápání, ztráta orientace, poruchy krátkodobé paměti.

Přecitlivělost na světlo (fotofobie) a zvuk, neadekvátní reakce na kontaminující látky vody, potravy a prostředí, alergická reakce na složky léků, potravin, vůní (parfémů).

Porušené vnímání teploty: pocity přílišného horka nebo chladu, zvýšená teplota mezi 37,5–38,6 °C doprovázená pocením nebo zimnicí.

Narušení spánku: „neobčerstvující spánek“, bezesný spánek, naopak „živé sny“, vyčerpávající nespavost.

Psychické problémy: citová nevyrovnanost, citové vyhasnutí, popudlivost, podrážděnost, ustrašenost, deprese.

Poruchy autonomního nervstva a hormonální regulace: závratě, zvláště po rychlém vzpřímení, snížení činnosti štítné žlázy, nízké hladiny testosteronu, růstového hormonu, snížená sekrece kortizolu (snížená schopnost vyrovnat se s emočním a fyziologickým stresem).

Čtěte také: Překvapující příznaky deprese

Jak únavový syndrom léčit

Samotná diagnóza je těžká a lékaři vlastně dodnes přesně nevědí, co únavový syndrom způsobuje. Mohou za ním totiž stát i opakující se nemoci, porucha imunity nebo dlouhodobý stres. Nelze ani přesněji odhadnout, jak dlouho bude nemoc trvat.

Specifická léčba chronického únavového syndromu tedy dosud není známa. Jediné, jak je možné nemoc léčit, je vzít v úvahu nejzávažnější projevy a snažit se je zmírnit postupy, které rovněž musejí respektovat zdravotní stav i zvyklosti pacienta.

Doporučuje se zejména zmírnit denní aktivity, vyhnout se nadměrné fyzické námaze a stresovým situacím, přičemž si pacient musí být vědom, že i přílišný odpočinek přináší zhoršení příznaků a prodlužuje trvání nemoci. Vhodné je pravidelné cvičení, nejlépe pod dozorem zkušeného fyzioterapeuta. Užitečné je trénovat duševní činnost a paměť, naučit se tzv. „pozitivnímu myšlení“ a bojovat proti ustrašenosti a depresivním stavům. Zde je možno aplikovat pomocnou léčbu antidepresivy.

Vhodné je nastavit pravidelný rytmus spánku, pomáhá vynechat spánek přes den a nekonzumovat nápoje a potraviny obsahující kofein a jiné energizující látky (kola, taurin apod.). Rovněž je vhodné léčit alergické projevy antihistaminiky a na závratě aplikovat léky pro normalizaci nízkého krevního tlaku.

Strava nemocného by měla být kaloricky vyvážená a obsahovat správnou skladbu nutričních složek (vitaminů, antioxidantů, stopových prvků). Vyloučit by se měly zejména salicyláty a glutamát. Velmi důležité je, aby se nemocný vyhýbal zatěžujícímu (hluk, extrémní teploty) a znečištěnému prostředí (prach, alergeny, průmyslové kontaminanty).

Čtěte také: Kvalitní spánek ovlivňuje naše zdraví i délku života

Prevence 

V podstatě vše, co jsme vyjmenovali u léčení nemoci, tedy sport, zdravá strava, dostatek spánku a odpočinku, bychom měli praktikovat neustále, abychom se této nemoci zcela vyvarovali. A pak je také důležitá volba zaměstnání, práce by nás měla bavit a naplňovat, což bohužel není vždy možné.