První prohrává: Vše o cholesterolu?

Vedle škodlivého LDL-cholesterolu obíhá v krvi také "dobrý" HDL-cholesterol, který vyhání své dvojče ze stěny cévní, je ho však čtyřikrát méně. Nelze tedy počítat s tím, že by si organismus sám od sebe s nadbytkem "špatného" LDL-cholesterolu poradil. Jeho hladinu v krvi navíc zvyšují nasycené mastné kyseliny , které se do těla dostávají ve stravě především z živočišných tuků. Naopak ji snižují vícenenasycené mastné kyseliny obsažené v tucích rostlinných.

V čem může být cholesterol nebezpečný?
Je-li ho v těle nadbytek, snadno se ukládá do cévní stěny, kde tvoří hlavní součást sklerotických plátů. Na jejich povrch pak nasedají krevní sraženiny, céva se postupně zužuje a omezuje se tak dodávka krve do srdečního svalu. Následkem může být infarkt myokardu, vznik ischémické choroby srdeční či aterosklerózy. Jeho neblahé účinky znásobuje kouření a vysoký krevní tlak.

Kolik cholesterolu máme mít?
U dětí (do 15 let) se za normální hodnotu považuje hladina do 4,4 mmol/l, u dospělých do 5,0 mmol/l. Kdo má zvýšenou hladinu od 5,0 do 6,5 mmol/l, měl by si víc všímat svého jídelníčku a upravit životní styl.

Lidem s rizikovou hladinou (nad 6,5 mmol/l) hrozí zvýšené riziko vzniku srdečního nebo cévního onemocnění, proto by rozhodně měly být v péči lékaře.

Jak lze snížit vysokou hladinu v krvi?
Především úpravou životosprávy a pak teprve léky. K hlavním zdrojům cholesterolu patří vaječný žloutek, máslo, mléčný tuk ve šlehačce, smetaně a tučných, hlavně tavených sýrech, ale i vnitřnosti, především mozeček, vepřové maso a sádlo. Opačně působí rostlinné tuky. Zvláštní roli hraje tuk rybí: hladinu cholesterolu v krvi sice příliš nesnižuje, zato ovlivňuje shlukování krevních destiček a brání tak vzniku infarktu.

K nejdůležitějším režimovým opatřením patří snížit váhu alespoň o pět procent, omezit pití alkoholu a kávy, přestat kouřit, méně solit a zvýšit pohybovou aktivitu, ale i aktivně odpočívat a relaxovat.