Arteriovenózní malformace: časovaná bomba

Cévní anomálie patří převážně mezi vrozená onemocnění, kterými trpí asi pět procent lidí v republice. I přes to, že v posledních dvaceti letech došlo k velkému pokroku ve výzkumu těchto anomálií, nemají lékaři ještě tolik zkušeností, aby zabránili špatným či pozdním diagnózám.

shutterstock.com

Nejvýznamnější z cévních anomálií je arteriovenózní malformace (AVM). Tou v naší populaci trpí asi procento lidí. Jde o vážné vrozené postižení tepen a žil, které při sebemenším zanedbání léčby může končit i smrtí pacienta.

V těle zdravého člověka se tepna, zásobující krví mozek nebo jiný orgán v těle, dělí na tenčí a tenčí větévky až dosáhne kapilární sítě, ve které klesá vysoký tlak, přítomný v tepenné části řečiště. Tam také dochází k přenosu kyslíku a živin z krve do tkání. Z kapilární sítě je následně odkysličená krev již pod nízkým tlakem odváděna žílami zpět do srdce a plic.

Nemocný s AVM ale ony kapilární sítě nemá a tepny přecházejí rovnou v žíly. V důsledku to znamená, že do žil proudí krev pod vysokým tlakem. Na to ale není žíla uzpůsobená a může dojít k jejímu protržení a masivnímu krvácení. „Navíc dochází k okrádání tkání o kyslík, kdy z dlouhodobého hlediska pak může docházet k dalším komplikacím, jako jsou bolest, deformace, poruchy funkce nebo zvředovatění až odumírání postižených tkání vedoucí k jejich chronickým zánětům či úplnému rozpadu. U malformací s velkým zkratem dochází k selhávání srdce,“ popisuje možné projevy nemoci prof. MUDr. Martin Köcher, Ph.D. z radiologické kliniky FN Olomouc. Velikost malformací kolísá od velmi malých až po tzv. gigantické.