Uplatnění laserových technologií znamenalo výrazný pokrok v mnoha oblastech medicíny, což beze zbytku platí i o oftalmologii. Pokroky v očním lékařství a medicíně vůbec jsou dlouhodobě úzce spjaty s vývojem nových přístrojů, jejichž zavedení do praxe následně umožňuje vypracování progresivních diagnostických a terapeutických postupů. Nejinak tomu bylo i s lasery, které záhy zaujaly významné místo v léčbě mnoha očních nemocí a v poslední době se uplatňují i při vyšetřování.
Světový den zraku
Světový den zraku který pravidelně vyhlašuje Světová zdravotnická organizace každý druhý říjnový čtvrtek, letos připadá na 13. října. Hlavním tématem je apel na jednotlivé státy, aby více podporovaly prevenci slepoty. Podle organizace žije na světě kolem 150 milionů osob s těžkým zrakovým postižením, z toho je 38 milionů nevidomých.
Čtěte také: Rakoviny očí přibývá. Na vině je sluneční záření.
Lidé chodí k očnímu lékaři pozdě
Dalším problémem, na který se snaží upozornit Světový den zraku, je smutná skutečnost, že lidé chodí k očnímu lékaři pozdě. Na pravidelné preventivní prohlídky k očnímu lékaři chodí Češi minimálně, přitom včasná návštěva v ordinaci může pacienta zachránit před komplikacemi se zrakem, a někdy dokonce zabránit slepotě.
„Například začínající zelený zákal na sobě sám pacient nemá šanci rozpoznat. Počet ambulantně léčených pacientů se zeleným zákalem v České republice rok od roku stoupá. V Česku by zeleným zákalem mohlo trpět až 400 tisíc lidí, přitom polovina z nich nemusí o nemoci vůbec vědět. Celosvětově je zelený zákal druhou nejčastější příčinou slepoty a první nejčastější příčinou nevratného poškození zraku, které vede právě k slepotě. V současné době dosahuje celosvětově počet lidí, kteří oslepli kvůli tomuto onemocnění, 8,5 milionu. Odborníci předpokládají, že toto číslo do roku 2020 stoupne na 11 milionů. Na preventivní prohlídky k očnímu lékaři by měl člověk starší 40 let chodit jednou za rok až za dva. Na prohlídku je možné dorazit i bez doporučení praktického lékaře,“ řekl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Šedý zákal patří k nejrozšířenějším onemocněním
Nemocí, které zrak oslabují, je hned několik. K nejrozšířenějším onemocněním patří šedý zákal. Jen v Česku je jím postiženo přes půl milionu lidí.
„Onemocnění by lidé rozhodně neměli podceňovat. Ročně kvůli šedému zákalu oslepne 37 milionů lidí, většina v rozvojových zemích. Šedý zákal postihuje většinou pacienty kolem 60. roku věku a starší, ale objevuje se i v mladším věku. Může být i vrozený nebo se objevit po úrazu oka. Projevuje se zhoršením vidění do dálky i při čtení a změnou dioptrií. Léčit se dá jen operativně, tedy vyjmutím zakalené čočky ven z oka a nahrazením umělou nitrooční čočkou. Operace šedého zákalu patří k běžným ambulantním zákrokům a hradí ji pojišťovna,“ popsal Pavel Stodůlka.
Čtěte také: Odborníci varují: Nenechávejte šedý zákal „dozrát“, je to nebezpečný nesmysl!
Problémy se zrakem s sebou nese i cukrovka
Na světě nyní žije téměř 400 milionů nemocných. Postižení oka přitom patří mezi nejčastější chronické komplikace diabetu. Jen v roce 2013 v důsledku cukrovky osleply dva tisíce Čechů.
„Diabetická retinopatie neboli změny na sítnici způsobené cukrovkou výrazně zhoršuje vidění. Důležitá je v první řadě kompenzace diabetu a doba, jakou pacient diabetem trpí. Pokud už změny na sítnici významněji pokročí, je nutné ošetření sítnice například laserem, dále eventuálně injekční aplikace léků do oka či operace sítnice. Pokud má pacient cukrovku, je nutné, aby pravidelně chodil na kontroly,“ upozornil Pavel Stodůlka.
Čtěte také: Poznejte příznaky cukrovky včas
Častou příčinou slepoty jsou také úrazy oka
K nejčastějším úrazům patří poranění ostrým předmětem nebo větví stromu, úder do oka míčem při sportu, pády na různé předměty, ale i popáleniny či poleptání oka.
„Důležité je při vážném poranění dodržovat zásady první pomoci. Například při zasažení chemickou látkou je nutné oko co nejrychleji vypláchnout velkým množstvím vody a co nejdříve vyhledat odborného lékaře. Zapíchnuté předměty by lidé neměli z očí raději sami vytahovat. S návštěvou lékaře se nevyplácí dlouho otálet ani při zdánlivě lehčích úrazech. Čím dřív se totiž s léčbou začne, tím se riziko trvalého poškození zraku snižuje,“ upozornil Pavel Stodůlka.
U některých lidí ale nemusí být slepota definitivní
Jen v Česku je asi čtvrt milionu nevidomých a slabozrakých lidí. Díky implantaci umělé rohovky však mohou někteří z nich opět vidět.
„Typickou indikací k implantaci umělé rohovky je například oko po těžkém poleptání vápnem nebo jinou chemikálií. Zákrok však není možné provést u lidí, kteří jsou slepí od narození, ani těm, kteří oslepli například následkem zeleného zákalu nebo cukrovky. Umělá rohovka totiž nemůže pomoci pacientům, kteří mají poškozený zrakový nerv nebo sítnici. V případě, že je rohovka poškozená následkem úrazu a sítnice pacienta je v pořádku, je možné zrak vrátit v podstatě po jakkoli dlouhé době. Pokud je ale člověk slepý déle než dvacet let, je třeba počítat s tím, že se zrak bude vracet postupně. Po dlouhém období slepoty totiž člověku přestává fungovat zrakové centrum v mozku, které je třeba obnovit,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.
