Překážkou v kojení je hlavně stres a strach

Má cenu se nějak připravovat na kojení už v těhotenství?

„Teoreticky se určitě připravovat můžete. Taková příprava bývá součástí většiny předporodních kurzů. Je dobré znát polohy při kojení a dozvědět se něco o problémech, které vás mohou potkat. V každém případě je určitě vhodné porozhlédnout se ve svém okolí po nějaké laktační poradkyni a domluvit se s ní ještě před porodem na případné poporodní návštěvě. Pokud máte ploché nebo vpáčené bradavky, pak je možné tento problém začít řešit už v těhotenství. Existují formovače, které se nosí od cca šestého měsíce. I toto bych však doporučovala řešit s odborníkem. Co se týče porodnice, určitě se podívejte, jestli je tzv. baby friendly. Trvejte na tom, aby vám do půl hodiny, maximálně hodiny po porodu přiložili miminko k prsu. I když naštěstí toto se dnes už ve většině porodnic dělá naprosto automaticky.“

Jaké jsou nejčastější problémy s kojením a kam se může maminka obrátit o pomoc?

„Čerstvé maminky mohou trápit příliš nalitá a bolavá prsa, bolavé či popraskané bradavky, ucpaný mlékovod, slabý či silný vypuzovací reflex nebo celkově bolestivé kojení. Mohou se objevit kvasinky, plísně nebo dokonce i zánět. Důležité je však podotknout, že všechno je řešitelné! Zvláště pak prvorodičky zbytečně propadají panice. Často pak zbytečně miminko dokrmují umělým mlékem nebo předčasně ukončují kojení - bohužel třeba i kvůli radě maminky či tchýně, které jí řeknou, že má slabé mléko. Nebo že ony taky nekojily a nic se vlastně nestalo. Je to škoda a je to zbytečné. Stačí jen vyhledat pomoc laktační poradkyně. Seznam všech laktačních poradkyň - řazených podle místa jejich působnosti, je možné najít na stránkách Laktační ligy.“

Existuje nějaký důvod, proč by maminka kojit neměla?

„Kojení je to nejlepší, co může maminka svému miminku dopřát. Osmadevadesát procent žen je schopno kojit. Mezi ty zbývající dvě procenta pak patří třeba ženy, které kojení odmítají. Kontraindikací je tuberkulóza, HIV či laktační psychóza. Kojit matka nesmí ani v případě, že užívá léky, které prostupují mateřským mlékem a jsou pro novorozence nebezpečné. O každém léku, který hodláte vzít, se proto vždy poraďte s lékařem. V žádném případě během kojení neužívejte nic bez porady s ním!“

Do jakého věku dítěte kojit?

„Neexistuje žádná horní hranice. Je to jen na vás a vašem miminku. WHO doporučuje výlučné kojení do ukončeného šestého měsíce, s příkrmy pak do jednoho roku. I déle. Znám maminky, které děťátko kojily výlučně osm měsíců, s příkrmy pak pokračovaly třeba do tří, čtyř let. Potkala jsem i maminky, které byly smutné z toho, že si plánovaly kojení minimálně do dvou let a děťátko se jim zničehonic v devíti měsících samo odstavilo. Proto maminkám vždy radím – nejlepší, co můžete pro své miminko udělat – je výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce. Pak je vhodné, aby si děťátko začalo pomalu zvykat i na tuhou stravu a tekutiny. Dál už tomu nechte volný průběh. Pokud vás to oba bude „bavit“, kojte tak dlouho, jak vám to bude příjemné. A pichlavé řeči svého okolí o puberťákovi přisátém k prsu, házejte s úsměvem za záda. Jste to jen vy dva, kdo tu hraje hlavní roli. A vy dva si také o všem rozhodujete.“

Existují přípravky, bylinky nebo techniky, které pomohou maminkám, které mají málo mléka?

„Je jich nespočet. Důležité je co nejčastěji přikládat miminko k prsu. Klidně si zalezte s miminkem do postele a jen spěte, odpočívejte a kojte. Po kojení a v době mezi kojeními můžete odsávat nebo odstříkávat. Pokud neodsajete nic nebo málo, nezoufejte. Množství odsátého mléka není měřítko toho, kolik mléka máte. Ale jen toho, kolik jste schopná odsát. Podstatné je to, že budete po kojení a mezi kojeními bradavky stimulovat. Toto je důležité hlavně v noci, kdy je „v pohotovosti“ hormon prolaktin, který má tvorbu mateřského mléka na starosti. Pro zvýšení tvorby mateřského mléka je vhodné udělat si kúru z bylinných čajů pro kojící matky. Maminky si často myslí, že pokud budou tyto čaje pít denně, budou mít spoustu mléka. To je ale omyl. Aby bylinky mohly opravdu zafungovat, je třeba užívat je čtrnáct dní až tři týdny a poté si udělat alespoň čtrnácti denní pauzu. Pak můžete kúru zopakovat. Při denním používání po dobu několika týdnů či měsíců s žádným efektem už moc nepočítejte. Produkci mléka zvýší např. jestřabina, kopr, pískavice řecké seno nebo benedikt lékařský, maliník nebo fenykl. Některé maminky zase nedají dopustit na meltu či jinou kávovinu. Co se týče pitného režimu – nemusíte do sebe tlačit litry vody. Stačí, když budete pít o něco víc, než jste byli zvyklé v době před kojením. Stejně je to i s jídlem. Jsou ale maminky, které po porodu trpí nechutenstvím a pak se jim nespouští mléko. V takovém případě bych opět doporučila se obrátit na laktační poradkyni, která pomůže a poradí. A hlavně – nestresujte se a snažte se být v klidu! To je při kojení polovina úspěchu.“