Výživa a prevence osteoporózy

Osteoporóza je onemocnění, které se projevuje úbytkem kostní hmoty a poruchami její struktury. Vede ke zvýšené lomivosti kostí a tedy i ke zvýšenému riziku zlomenin a všech zdravotních komplikací z nich vyplývajících. Osteoporóza se projevuje převážně až v seniorském věku. Tak, jak naše populace stárne, ohrožuje toto onemocnění stále větší počet lidí a stává se tak pro společnost i ekenomicky závažným problémem. Málokdo si však uvědomí, že předpoklady pro propuknutí pozdější osteoporózy vznikají již v mládí. Špatnou výživou v dětském a pubertálním věku v podstatě rozhodujícím způsobem zvyšujeme pravděpodobnost vzniku osteoporózy ve starším věku. Na vzniku osteoporózy se tedy podílí různé faktory, některé z nich neznáme nebo je přímo nemůžeme ovlivnit. Mezi ty, které ovlivnit můžeme, patří především správná výživa a pohyb.

Osteoporóza a výživa

Jedním z faktorů, který hraje roli v prevenci osteoporózy je výživa. Chceme-li omezit riziko vzniku této choroby nebo zpomalit její průběh, musí naše strava obsahovat především:

vhodný zdroj a dostatečné množství stavebních látek (vápník,fosfor,hořčík, mangan,fluor)
další funkční látky, důležité pro zdravé kosti, t.j. minerální a stopové prvky (hořčík, mangan, zinek, měď a bor, fluor) a vitaminy (D, A, K1, C, B2, B6)

Kolik vápníku denně potřebujeme?

Náš organismus dokáže využít jen tu část vápníku, která přejde střevní stěnou, tedy se vstřebá, neboli absorbuje. Z přijatého vápníku, se však vstřebává pouze část (5-50%), proto se doporučuje konzumovat asi 1000-1500 mg vápníku denně, podle věku a pohlaví.

Věk a pohlaví	doporučená dávka Ca	skutečnost
děti 6-9 let	1100 mg	66%
děti 9-15 let	1200 mg	54%
ženy 25-34let	1000 mg	49%
ženy 55-65 let	1200 mg	38%
muži 25-34 let	1000 mg	58%
muži 55-65 let	1000 mg	53%
starší lidé nad 65 let	1500 mg	27%

Pro dobrou vstřebatelnost a využitelnost vápníku v organismu je důležité, v jaké formě ho přijímáme. Vápník je obsažen v mnoha potravinách, ale tyto zdroje se liší nejen obsahem vápníku, ale také jeho využitelností. U nás se přibližně 50 -- 70% celkové denní potřeby vápníku hradí mlékem a mléčnými výrobky.

Odborníci na metabolismus se shodují v názoru, že využitelnost vápníku z mléka a mléčných výrobků je vysoká. Mléko totiž neobsahuje látky, které vážou vápník do nevstřebatelné formy a tím znemožňují jeho využití, a naopak obsahuje laktózu (mléčný cukr) a některé aminokyseliny, které využitelnost vápníku zvyšují. Dobrými zdroji vápníku jsou rovněž ostatní mléčné produkty, např. kyselé mléko, jogurty a zakysané mléčné výrobky, protože jejich kyselé prostředí napomáhá zvyšovat jeho využitelnost. Mezi dobře využitelné zdroje patří rovněž tvrdé a měkké sýry (eidam, žervé, Lučina)

s výjimkou sýrů tavených. Při jejich výrobě se používají fosforečné soli, které vápník vážou a tak znemožňují jeho vstřebávání v organismu.

Naopak bohatými zdroji vápníku jsou mák, sardinky a ořechy, tyto potraviny se však běžně nekonzumují ve větším množství. Obecně ryby obsahují 15 - 60 mg vápníku ve 100 g (spíše při dolní hranici), nejsou tedy bohatým zdrojem tohoto prvku. Relativně vysoký obsah vápníku v konzervách sardinek je dán tím, že se konzumují celé ryby, tedy i včetně kostí.

Zajímavé jsou vysoké obsahy vápníku v drůbežích masných výrobcích z mělněné suroviny, což je způsobeno větším podílem kostní hmoty, získané při mechanické separaci. Využitelnost takto získaného vápníku je ale minimální. Dobře využitelný je pro náš organismus také vápník z kapusty, růžičkové kapusty, brokolice a květáku. Problémem je nízký obsah vápníku v těchto produktech. Větší množství vápníku obsahuje pažitka, ředkev, petrželová nať. Naproti tomu zelenina a ovoce se šťavelany (např. špenát, rebarbora, rybíz, angrešt) výrazně snižuje využití vápníku v organismu.

Chléb a pečivo obsahují také poměrně dost vápníku (20-100 mg/100g), ale např. černý chléb a pečivo z nízko vymílané mouky obsahují fytáty, které absorbci vápníku z těchto produktl ztěžují.

Pro využitelnost vápníku je také důležité v jakých dávkách ho přijímáme. Účinnost absorbce je vyšší, pokud se podání vápníku rozloží na více denních dávek.

Ostatní minerální látky, důležité pro zdravé kosti

Zinek se účastní proteosyntézy (tvorba bílkovin) a výrazně podporuje tvorbu kostí, což je zvlášť patrné při urychlení srůstu kostí po zlomeninách.

Hořčík, mangan a měď umožňují zpevnění kostní struktury, omezují ztráty vápníku močí a podporují aktivitu vitaminu D.

Důležitý prvek je bor, který zvyšuje v krvi hladinu estradiolu, nejaktivnější formy přirozeně se vyskytujícího estrogenu u žen v postmenstruačním období (podobně jako při léčbě osteoporózy estrogenem).