Pokud právě vy jste se v těchto slovech (nebo myšlenkách) poznali, jste těmi pravými, pro koho jsme připravili toto téma. Protože autorka textu není lékařka, nýbrž terapeutka, která se zabývá touto problematikou z psychosociálního hlediska, nebudeme se zde zabývat měřením bazálních teplot, počtem vajíček, transfery… ale spíše tím, co znamenají problémy s početím potomka pro konkrétní páry a jak zvládnout úskalí léčby.
Termín, který prozatím v češtině nemá svůj ekvivalent, znamená preventivní zmražení vlastních zdravých vajíček či spermií pro budoucí využití. Zatímco ve světě je social freezing běžnou praxí, mezi českou populací je zatím využíván minimálně.
Social freezing dává řadě žen i mužů šanci počít i v pozdějším věku geneticky vlastního potomka. V minulých letech se tato metoda doporučovala jako preventivní opatření především pacientům, kteří museli podstoupit například náročnou onkologickou léčbu, či lidem pracujícím v rizikovém prostředí, kde jim hrozilo radiační záření, nežádoucí účinek chemických látek apod.
Čtěte také: Za mužskou neplodnost může genetika, ale i nevhodné oblečení
„Vlivem evolučního vývoje a životního stylu však přibývá lidí, kterých se asistovaná reprodukce týká. V populaci se obecně snižuje kvalita zárodečných buněk, a tím výrazně klesají šance na početí dítěte přirozenou cestou. Pokud tedy žena či muž musí nebo chce odložit rodičovství, social freezing je smysluplným a zodpovědným krokem a řešením pro budoucí roli rodiče,“ říká MUDr. Štěpán Machač, vedoucí lékař kliniky asistované reprodukce IVF Clinic v Olomouci.
Čtěte také: Sekundární neplodnost – když se po porodu nedaří další početí
Trend starších matek
Životní styl současné generace se značně liší od životního stylu generací minulých. Většina mladých lidí staví na první místo v žebříčku svých priorit studium, budování kariéry, cestování a poznávání světa. Věk prvorodiček v ČR se tak dlouhodobě zvyšuje (průměrný věk prvorodiček v ČR je v současnosti 30 let), důsledkem čehož přibývá problémů s přirozeným početím. Statistiky ukazují, že plodnost žen po jejím 35. roce výrazně klesá a z tisícovky z nich se přirozenou cestou podaří otěhotnět pouze každé padesáté. Po 40. roce věku šance ženy na přirozené početí a porod zdravého dítěte klesají ještě víc.
Social freezing v tomto ohledu přináší především ženám značnou volnost. Nemusí se stresovat tikotem biologických hodin a podléhat tlaku okolí. V mladším věku, kdy je kvalita vajíček vyšší, si je mohou nechat zamrazit a uchovat pro budoucí využití. Až si za několik let vybudují kariéru, případně vytvoří rodinné zázemí, mohou využít potenciál mladších vajíček. Výhodou bezesporu je i to, že se daný proces neváže na partnera, vajíčka se uchovávají neoplodněná.
Čtěte také: Celiakie a neplodnost spolu mohou souviset
Social freezing krok za krokem
Metoda social freezing se využívá u žen i mužů. Na rozdíl od mražení vajíček se však mražení spermií a jejich uchovávání do spermabanky běžně a úspěšně používá více jak padesát let a může se provádět u mužů jakéhokoli věku. V případě žen jde o poměrně mladou metodu, kterou je nutné aplikovat ideálně do 35 let ženy.
Prvním krokem je gynekologické vyšetření ženy a odběr krve. Na základě výsledků se posléze stanoví hormonální stimulace umožňující dozrání většího počtu vajíček ve vaječnících. Probíhá formou podkožních injekcí a žena si je aplikuje sama po dobu jednoho týdne. Lékař následně po ultrazvukové kontrole určí termín odběru vajíček. Ten se provádí tzv. punkční jehlou, kterou se vajíčka přes pochvu odeberou z obou vaječníků. Aby žena nevnímala bolest, uvede se do krátkodobé celkové anestezie (cca 10 minut). Zhruba dvě hodiny po výkonu je propuštěna domů.
Odebraná vajíčka se většinou uskladňují na 3 roky, po uplynutí této doby si mohou ženy opakovaně žádat o další roční prodloužení. Nemusí se obávat ztráty kvality – je prokázáno, že doba zamrazení vajíček nemá na kvalitu vajíček vliv. Vajíčka se ukládají do tekutého dusíku. Ve chvíli, kdy se žena rozhodne pro dítě, vajíčka se rozmrazí, oplodní spermiemi a podobně jako při umělém oplodnění se umístí do dělohy ženy. Je prokázáno, že i ženám kolem čtyřicítky se pomocí social freezingu významně zvyšují šance otěhotnět a porodit zdravé děti.
Čtěte také: Mýty a fakta o otěhotnění aneb nenechte se zmást
Neznalé Češky jsou zatím rezervované
„Co se týče českých žen, povědomí o metodě social freezing je mezi nimi opravdu nízké. Buď o ní vůbec nevědí, nebo mají zkreslené informace. Největší problém spočívá v tom, že právě ženy ve věku do 30 let zatím obvykle rodičovství neřeší a o možnosti preventivního odebrání a uchování vlastních vajíček pro budoucí využití tudíž nevědí. Když se pak s metodou seznámí, může být už pozdě,“ doplňuje MUDr. Štěpán Machač.
Social freezing jako firemní benefit
Preventivní metoda social freezing se v budoucnu může stát v ČR běžnou praxí, jako je tomu v zahraničí. Ve světě dokonce nabývá na takovém významu, že ji některé společnosti zahrnují do svých zaměstnaneckých benefitů a svým zaměstnankyním na zmrazení vajíček poskytují příspěvek ve výši až 20 000 dolarů (v přepočtu zhruba 440 000 Kč). Cílem je podpořit jejich profesní růst a zároveň jim neodebírat možnost být jednou matkami. I v USA totiž řeší podobný problém se stárnutím prvorodiček. Podíl žen, které měly první dítě mezi 40 a 44 lety, se v posledních 20 letech v Americe více než zdvojnásobil.
Zdroj: www.socialfreezing.cz
