Multifaktoriální vady a poškození plodu

Nejčastějším typem dědičnosti u lidí je multifaktoriální dědičnost. Na vzniku poruchy se podílí více genů a spolupůsobí zde také zevní prostření. Vyčíslit riziko stejného postižení pro další členy rodiny není jednoduché a vychází z dlouhodobých statistických a empirických ukazatelů. Dědí se tedy dispozice pro vadu nebo chorobu. Vlivy, které přispějí ke vzniku a dalšímu rozvoji postižení, mohou působit již v těhotenství a samozřejmě v dalším životě.

K multifaktoriálním vrozeným vývojovým vadám patří např. srdeční vady, rozštěpové vady, vady ledvin, trávicího traktu atd. Také cukrovka, astma, alergie a onemocnění srdce a cév mají dědičný základ a označujeme je jako multifaktoriální choroby.

Multifaktoriální vrozené vývojové vady

Je prokázáno, že incidence izolovaných vrozených vývojových vad mírně stoupá. Působení léků a toxinů zevního prostředí se podaří potvrdit však jen asi u 2 %. Zjistit působení na plod pro všechny faktory zevního prostředí je nemožné.

V USA se např. toho času užívá asi 90 tisíc komerčních chemikálií. Pouze 3 tisíce z nich byly testovány na teratogenní a toxické účinky, asi u 6 bylo prokázáno negativní působení na plod (teratogenní účinek).

Existují i profese, kde může být expozice látkám podezřelým z teratogenního působení na plod (inhalační anestetika, RTG pracovníci, cytostatika, organická rozpouštědla, těžké kovy, číšníci, práce v textilním průmyslu, knihovně, zdravotní sestry).

Dalším faktorem jsou léky. Nejméně 40 %, ale odhaduje se až 90 % žen užívá během gravidity minimálně 1 lék, často však užívá léků více. Až 75 % žen uvádí užívání 3 až 10 léků v průběhu gravidity. Vyjádřit se v takovém případě k účinku jednotlivých léků je velmi obtížné. Navíc přistupuje při modifikaci působení léku na plod i jeho genetická výbava. Tyto okolnosti způsobují, že příčinnou souvislost mezi působením prostředí a vznikem vrozených vývojových vad většinou neprokážeme.

Jsou však známé určité specifické faktory - teratogeny, jejichž působení v citlivém období vývoje plodu (během prvních 3 měsíců těhotenství) vede s vysokou pravděpodobností ke vzniku vrozené vývojové vady plodu. K těmto faktorům patří:

1. Infekce - aby se vyvinula vada, musí infekční agens působit v době, kdy se tvoří orgány plodu. Např. srdeční vady vznikají mezi 19. a 45. dnem gravidity. Výjimečně se mohou orgány, které se vyvinuly normálně, poškodit v důsledku zánětu u pozdně probíhajících infekcí. Většina žen v reprodukčním věku v průběhu 9 měsíců těhotenství onemocní minimálně jednou infekcí. Většina takových infekcí probíhá u zdravého dospělého nezávažně. Působení na embryo v citlivém období takových infekcí tak nelze nikdy vyloučit. Mezi infekce s prokázaným teratogenním účinkem na plod patří rubeola, toxoplazmóza, cytomegalovirus, příušnice, spalničky, enteroviry (coxsackie A a B a echovirus), herpesviry, HIV, parvovirus B19.

2. Metabolické vlivy - vývoj plodu může být ovlivněn jak metabolismem matky, tak i specifickými teratogeny. Vždy záleží na typu látky, na době expozice, koncentraci v plodu a genetické výbavě plodu.

Mezi metabolické poruchy matky, které mohou vést ke vzniku vrozených vývojových vad patří cukrovka, fenylketonurie, poruchy štítné žlázy, poruchy nadledvinek, autoimunitní onemocnění.

3. Látky a léky s prokázaným teratogenním účinkem -- nejznámějším teratogenem všech dob byl thalidomid -- lék užívaný v 60. letech proti nevolnosti u těhotných. Jeho vlivem se narodilo několik tisíc dětí s těžkými deformitami končetin. Vlivem pití alkoholu v těhotenství vzniká tzv. fetální alkoholový syndrom. Mezi známé teratogeny patří dále hydantoináty (léky užívané při epilepsii), warfarin, kokain, nedostatek vitamínů (zejména kyseliny listové). Nebezpečným a málo známým (mezi laiky) teratogenem je i A vitamin a retinoidy, které se užívají často při léčbě akné.

Genetické poradenství