Akné nebo rosacea? Jaký je mezi nimi rozdíl?

Zatímco akné začíná u pacientů obvykle kolem 11. až 12. roku věku, růžovka přichází až v dospělosti, zhruba po 30. narozeninách. Nejvíce nemocných je z věkové skupiny mezi 40 – 60 lety. U akné jsou přítomny komedony, tedy černé a bílé tečky, ucpané póry, u rosacey se vyskytuje začervenání kůže přes viditelné cévky. Rosacea sice postihuje obě pohlaví, nicméně ve větší míře ženy.

Rosacea (růžovka)

Rosacea (růžovka) je poměrně časté kožní onemocnění. Jedná se o chronické zánětlivé onemocnění centrální části obličeje, typicky postihující nos, tváře, střed čela a bradu. Zprvu se projevuje začervenáním a rozšířenými žilkami na obličeji, dále pak pupínky a zánětlivými boláčky, jež se naštěstí hojí bez jizev. Nejdříve se jedná o přechodné zčervenání, později bohužel i trvalé, kosmeticky a psychologicky nepříjemné červené zabarvení pokožky.

Při delším trvání dochází ke zvětšení mazových žláz a zhrubnutí kůže, což vede k zesílení kůže, proto vznikají hrbolaté až květákovité útvary na nose, tedy nevzhledné zbytnění nosu. Léčba rozhodně patří do rukou lékaře – dermatologa.

Příčiny vzniku 

Příčina onemocnění není jasná, jde zřejmě o souběh několika či mnoha jevů. Jedná se především porušenou regulaci vrozené imunity kůže, poruše kožní bariéry, změnách drobných cévek kůže, konkrétně jejich rozšiřování a zužování (vazodilatace a vazokonstrikce). Vlivem různých příčin jsou cévky neustále rozšířeny. Mezi faktory podporující její vznik patří genetická predispozice. Na vyvolání onemocnění, projevech a průběhu se podílejí i další tzv. spouštěcí faktory, především UV záření, porucha mikrobiálního osídlení kůže, horké nápoje, kořeněná a ostrá jídla, emoce, tělesná aktivita aj., které vyvolávají překrvení obličeje. Porucha kožní bariery a narušená rohová vrstva kůže jsou také příčinou zvýšené citlivosti pokožky. Spolupodílet se mohou také onemocnění trávicí soustavy a vysoký tlak.

Příznaky rosacey

Existují čtyři různé typy rosacey, ale mezi charakteristické znaky a příznaky všech čtyř typů patří:

• Sklon snadno se červenat nebo mít návaly krve do obličeje
• Hrbolky nebo vřídky na obličeji
• Suchá, napnutá nebo svědivá pokožka na obličeji
• Pocit pálení nebo štípání na obličeji
• Zarudnutí nebo zbytnění pokožky na tvářích, nose, bradě nebo čele
• Malé viditelné cévky na obličeji
• Vodnaté, krví podlité nebo podrážděné oči či oteklá víčka

Odlišení od akné je možné nejen podle zarudnutí kůže, ale i podle lokalizace pupínků. Zatímco ty u růžovky vznikají jen na výše jmenovaných částech obličeje, u akné se mohou objevit kdekoliv na obličeji a mohou být postižena i ramena nebo hrudník. Na rozdíl od akné se naštěstí pupínky při rosacee hojí bez zanechání jizev.

Léčba místní i celková

Včasnou a vhodnou terapií je možné zabránit přechodu do pokročilé formy onemocnění nebo též komplikacím.

Zevní terapie zahrnuje přípravky s protizánětlivými účinky. V počátečních stadiích onemocnění je tedy léčba místní, lékař předepisuje léčebné krémy, gely, pasty. Při zhoršení stavu se používají lokální či celková antibiotika. Chirurgická dermabraze nebo CO2 laser přichází na řadu při řešení již zmíněného zbytnělého nosu. Na rozšířené cévky a začervenání kůže lze použít cévní laser, případně pulzní intenzivní světlo. Při vzniku jizev se využívají různé možnosti korektivní dermatologie, laserového ošetření nebo přímo plastické chirurgie. V každém případě je kromě jiného nezbytná šetrná a pečlivá péče o pokožku ze strany pacienta.

Vzhledem k tomu, že rozacea je chronické onemocnění, vyžaduje dlouhodobou terapii a trvalou udržovací péči o pleť. Součástí jak místní tak celkové léčby jsou také preventivní opatření a používání vhodné dermokosmetiky určené na citlivou a zarůžovělou pokožku včetně fotoprotektivních přípravků. Léčebná kosmetika a ochrana před sluncem mají proto své nezastupitelné místo a jejich správná volba je přínosem pro udržování stavu zlepšení. Lidé s rosaceou totiž mají velmi citlivou pleť, která je náchylná k podráždění různými vlivy včetně slunečního záření.

Lidé postižení rosaceou často v důsledku svého vzhledu trpí nízkým sebevědomím, ve společnosti prožívají rozpaky, a proto se raději izolují. Mnohdy je tedy zapotřebí psychoterapeutické pomoci, která by však měla jít ruku v ruce s tou dermatologickou. Červené projevy je možné – a z psychologického hlediska i vhodné – „léčivě“ překrývat. Řešením jsou speciální krémy či přímo make-upy se zeleným tónováním, které opticky korigují červené zbarvení kůže a sjednocují její tón. Je pouze zapotřebí se naučit s daným přípravkem správně pracovat. V každém případě se dá vzhled a stav pokožky komplexním přístupem výrazně zlepšit a tím lze podstatně změnit i kvalitu života daného člověka.

Zcela předejít vzniku rosacey bohužel není dost dobře možné právě vzhledem k vrozené (pre)dispozici. Důležité je však dodržovat určitá režimová opatření, díky kterým spolu s vhodnou léčbou lze dostat toto onemocnění pod kontrolu. Především je vhodné se vyhýbat faktorům, které mohou onemocnění spustit či zhoršit: horké či mrazivé prostředí, sauna, horká koupel, vítr horké nápoje a potraviny, kofein, alkohol, jídla kořeněná a pikantní sluneční záření dráždivé kosmetické přípravky, parfémovaná kosmetika, peelingy, alkoholové roztoky.

Úspěšná léčba spojená se  správnou edukací pacienta významně snižuje symptomy úzkosti a deprese a přispívá tak velkou mírou ke zlepšení kvality života.

Akné

Akné se řadí mezi chronická zánětlivá onemocnění postihující mazovou žlázu a její vývod, který ústí do vlasového/chlupového kanálku. Akné nepatří mezi infekční onemocnění.

V patogenezi onemocnění hraje hlavní roli nadměrná tvorba mazu, retence rohoviny ve vývodech mazových žláz s následným osídlením mikrobů a tvorba zánětlivých mediátorů ve vývodech mazových žláz a okolní tkáni. Zvýšená a zrychlená produkce zrohovatělých buněk ve folikulech a vývodech mazových žláz způsobuje ucpávání vývodů mazových žláz a vede ke vzniku uhříků, tzv. komedonů.

Akné, stejně jako růžovka, má charakteristické rysy chronického onemocnění: obraz recidiv či opakovaných zhoršení, prodloužený průběh, projevy akutního vzplanutí i pomalého začátku, psychologický a sociální dopad.

Léčba akné

Kromě zevní a celkové terapie akné jsou k dispozici ještě další postupy, které buď vhodným způsobem doplňují základní terapii, anebo se využívají k léčbě výsledných stavů. Mezi tyto možnosti individuálně doplňující léčbu akné patří především: lékařská kosmetika, terapie pomocí laserů, chirurgické metody, kryoterapie, životospráva, psychoterapie. Léčba akné je ve většině případů dlouhodobá, dle charakteru onemocnění se může promítat i do měsíců až roků. V těchto časových dimenzích se však častokrát již jedná o terapii udržovací, zabraňující novým vzplanutím onemocnění a vedoucí ke zlepšování kvality pleti.

Zdroj: www.cervenacervene.cz , www.fnbrno.cz