Nevolnost, zvracení, světloplaschost, větší citlivost na zvuky, zápachy - to může proovázet migrénu.
Migréna je onemocnění, které bývá banalizováno jak ze strany pacientova okolí, tak ve výsledku často i pacientem samotným. Jenže toto chronické onemocnění si vyžaduje nemalé společenské náklady, zejména ve formě pracovní neschopnosti.
„Migréna není jen bolest hlavy. Záchvat má různé doprovodné příznaky, které jsou stejně nepříjemné jako bolest sama,“ načrtává vedoucí centra pro diagnostiku a terapii bolestí hlavy a primářka Neurologické kliniky 3. LF a Thomayerovy nemocnice Jolana Marková. Pacient tak může pociťovat prodromální příznaky (např. depresi, chuť na sladké nebo častější močení), které zhruba 24 hodin dopředu avizují blížící se záchvat. Kolem čtvrtiny pacientů pak má asi hodinu před atakou auru, obvykle zrakovou s výpadky či rozvlněním zorného pole. Fáze bolesti, která mívá narůstající intenzitu a bývá nezřídka doprovázena nevolností a zvracením, může být navíc následována únavou či poruchami vnímání. Migréna je přitom charakteristická tím, že se při fyzické námaze vždy zhoršuje – pokud tedy pacient bolest „rozchodí“, nejde o migrénu.
Intenzita bolesti navíc nezřídka bývá takřka ochromující. Podle průzkumu hodnotily pacientky s migrénou typickou ataku skoro stejným stupněm jako bolest při porodu, těžká migréna pak měla na desetistupňové škále o 0,3 bodu více než ledvinové kameny (pro srovnání: zlomeninu lidé hodnotili 7 body, typická migréna měla 7,1 bodu, porod 7,3 bodu, ledvinové kameny 8,3 bodu a těžká migréna 8,6 bodu).
Aby nedošlo k rozvinutí dlouhého záchvatu (ataka může trvat čtyři až 72 hodin), je třeba jej ihned zaléčit. U slabších migrén stačí akutní analgetická medikace, kterou však pacienti nesmí užívat příliš často, jinak jim hrozí bolest hlavy daná právě nadužíváním těchto léků (i specifickou antimigrenózní medikaci v podobě triptanů by člověk neměl užít víc jak sedm dní v měsíci více měsíců po sobě). Pokud pacient trpí migrénou víc jak čtyři až pět dní měsíčně, případně má silné, dlouho trvající záchvaty nebo mu nezabírá jiná terapie, je na místě zvážit nasazení profylaktické léčby. K tomu se používají antiepileptika, antidepresiva, betablokátory či blokátory kalciových kanálů, využít lze také botulotoxin, který však nemá úhradu pojišťovny.
Biologická léčba migrény
Biologická léčba představuje nejnovější možnost léčby pro osoby s migrénou Jde o první léčbu, která byla vyvinuta cíleně na prevenci migrény. Její výhodou je cílený účinek zaměřený na daný receptor v mozku, což zajišťuje menší výskyt nežádoucích účinků a větší účinnost oproti běžné léčbě.
Žádná preventivní léčba, tedy ani tyto tzv. monoklonální protilátky, však nedokáže migrénu vyléčit. Biologická léčba dokáže pouze ovlivnit počet záchvatů a také jejich průběh. Výsledky z klinických studií ukázaly, že se u velkého množství pacientů sníží počet dnů s migrénou o polovinu, a záchvaty, které přetrvají, budou mít lehčí průběh. Tyto tzv. monoklonální látky se aplikují injekčně, a to jednou za měsíc. Zatím není zcela jasné, jak dlouho by se měla biologická léčba podávat. Předpokládaná doba se pohybuje v rozmezí od šesti měsíců do dvou let.
„Tento lék je určen především pro pacienty s těžkými záchvaty migrény více než čtyřikrát za měsíc a a nezabraly jim jiné léky. Lék je na předpis,“ doplnila mluvčí FUNSA Petra Veselá.
„Aplikuje se podkožně – dávka je v injekčním peru, přičemž obsah pera podobného tomu, které užívají pacienti s cukrovkou,“ dodala Veselá.
Bezpečnost a účinnost tohoto léku jsou prokázány pro pacienty od 18 let věku. Není tedy indikován pro děti a mladistvé do osmnácti let a nemohou ho užívat ani těhotné a kojící ženy.
Lék stojí měsíčně 14.000 korun. Dle rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv z ledna 2020 je u léčivého přípravku na prevenci migrény schválena úhrada z veřejného zdravotního pojištění.
Zájemci se ale nejdřív musí domluvit se svım neurologem a získat od něj podrobnou zprávu a doporučení do specializovaného centra.
Zdroj: www.migrena-help.cz
Komerční sdělení
