Invazivní meningokoková onemocnění patří mezi nejrychleji probíhající onemocnění infekčního původu. Ačkoliv jdou možnosti léčby rychle kupředu, stále průměrně každý desátý pacient s tímto onemocněním umírá během prvních 24 – 48 hodin po vzniku příznaků. Téměř každý pátý člověk, který závažné onemocnění přežije, si odnese nějaké trvalé následky, ať již v podobě amputace prstů či celých končetin, nebo ztráty sluchu, poruch učení, mentální retardace a dalších komplikací.
Meningokok se šíří pomocí kapének, tedy kýchnutím či smrkáním, stejně jako chřipka či viróza. Na rozdíl od nich se ale lze nakazit i od člověka, který viditelně nemocný není. V populaci se vyskytují bezpříznakoví nosiči, kteří mají bakterii v sobě, nemoc u nich nepropukne, a nevědomky šíří nákazu dále. Jak upozorňuje praktická lékařka pro děti a dorost Hana Cabrnochová:
„Nemůžeme předvídat, u koho onemocnění propukne, ale častým faktorem, který nemoci předchází, je - zvláště u mladých lidí – pobyt ve velkém kolektivu, zvýšená únava, vyčerpání ze sportu či ponocování.“
V prvopočátku nemoc provází stejné příznaky, jako u běžné virózy – horečka, bolest hlavy, nevolnost, nechutenství, zvracení, bolesti v krku, bolesti končetin a celého těla, zvýšená dráždivost, následně pak tuhnutí šíje, či citlivost na světlo. Přibližně po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí.
Jak tedy už na začátku poznat, že se nejedná o běžnou chřipku?
„Rodičům radím, aby vždy, když má dítě vysokou teplotu, kontrolovali, zda-li nemá kožní projevy – mohou to být takové červeno-fialové skvrnky, které nezmizí ani když na ně zatlačíme. Dalším z projevů, který už značí postižení nervové soustavy, je ztuhlost šíje – dítě se nemůže posadit, ohnout hlavu,“ říká Hana Cabrnochová a doplňuje:
„to, co nás lékaře trápí nejvíce, je rychlost s jakou invazivní meningokoková infekce probíhá. Ani přes sebelepší péči totiž nelze u pacienta zabránit závažným důsledkům.“
Prevencí je očkování
Jedinou formou specifické prevence je očkování, které Česká vakcinologická společnost doporučuje především malým dětem do čtyř let věku a dospívajícím či mladým dospělým – přibližně od 13 do 25 let.
„Stát nyní zvažuje zavedení plošného očkování – to se ale bude týkat pravděpodobně jen nejmenších dětí, přitom riziko nákazy je i pro další věkové kategorie,“ upozorňuje MUDr. Hana Cabrochová a doplňuje:
„řada rodičů se mě na očkování proti meningokoku aktivně ptá, zajímá je především účinnost – která už je dnes opravdu vysoká díky tomu, že máme k dispozici vakcíny proti všem nejčastěji se vyskytujícím séroskupinám.“
Pro co nejširší ochranu je třeba kombinovat dva typy vakcín: jedna je proti skupinám A, C, W a Y a druhá proti séroskupině B. Očkování lze uskutečnit současně, nebo s odstupem minimálně 14 dnů. Pojišťovny na vakcíny přispívají v rámci svých preventivních programů – a to až do výše 2500 Kč.
Meningokok v číslech:
- Celosvětově invazivní meningokokové infekce postihují ročně kolem 500 tisíc lidí.
- Až 30 % pacientů zemře nebo má trvalé následky a to i přes rychlý zásah lékařů.
- Až 24 % mladých lidí jsou nosiči bakterie bez projevu příznaků.
