Sítnici si pro zjednodušení lze představit jako tenkou blanku, která je zevnitř v celém rozsahu přiložena ke stěně očního bulbu. Na její vnitřní plochu nasedá sklivec, což je rosolovitá hmota vyplňující větší část vnitřku oka.
To zásadní – přijmout povinnosti, zvládnou delší soustředění na konkrétní činnost a spolupracovat s ostatními – určitě prvňáček umí. Některé, třeba i drobné hendikepy ale mohou zůstat zkušeným učitelkám u zápisu, a dokonce i pečlivým rodičům utajeny. Z praxe je známo nemálo případů, kdy prvňák chodí ze školy uplakaný a nosí v sešitku samé výtky o nepozornosti, až do té doby, než se ukáže, že dobře nevidí na tabuli. Obvyklé preventivní prohlídky u praktických lékařů nemusí takové vady vždy odhalit. Podle statistik má nezjištěnou oční vadu každé 12. dítě ve věku 4 let.
Čtěte také: Vaše děti mají zrak jenom jeden. Jak ho chránit od narození do puberty?
Běhání venku prospívá zraku
Velmi častá oční vada i u dětí je krátkozrakost – pokud není diagnostikována, může školákovi značně komplikovat jak sledování vyučování ve škole, tak i domácí přípravu. Na jejím vzniku se podílí i současný způsob života, kdy děti většinu volného času věnují hrám na počítači, tabletu, mobilu či sledování TV (pohled do blízka). Vidění do dálky totiž stimuluje a pozitivně ovlivňuje pobyt na přirozeném světle a časté zaměřování pohledu na vzdálené předměty v okolí. A to je spojeno hlavně s aktivitami, které děti provozují venku, na hřišti nebo v přírodě. Pohyb na čerstvém vzduchu tedy prospívá nejen zdraví a fyzické kondici, ale i zraku.
Čtěte také: Děti a kontaktní čočky: Rozhodující není věk, ale schopnost o ně pečovat
Tupozrakost je nutné léčit včas
Oční vady dětí bývají bohužel často diagnostikovány až náhodným vyšetřením. Dítě zpravidla nepociťuje žádné potíže, díky velmi silné schopnosti zaostřovat zvládne i velmi vysoké oční vady. Často se u dětí objeví i nevyrovnané vidění na jednom a druhém oku. V tomto případě zdravé oko poskytuje dostatek informací, takže mu vjem z druhého oka nijak nechybí a ani neví, že jedno oko nepoužívá. Tento stav má však za následek ztrátu prostorového a hloubkového vidění – dítě špatně odhaduje vzdálenost a hůř se orientuje, takže může často zakopávat, vrážet do nábytku, působit neohrabaně, vyhýbá se některým hrám. Pro tupozraké dítě bývá typické naklánění hlavy na stranu, přivírání a mhouření jednoho oka. Předškolní věk je přitom většinou posledním obdobím, kdy je možné tupozrakost odstranit, v dospělosti je tento nedostatek v podstatě neléčitelný.
"S léčbou tupozrakosti pomocí nasazení brýlové korekce, okluze a cvičení očí je třeba začít velmi brzy, ideálně mezi třetím a pátým rokem věku dítěte, kdy je šance na úplné vyléčení velmi vysoká," říká MUDr. Gabriela Pilková, vedoucí lékařka Dětského očního centra Kukátko.
Čtěte také: Poradna: dětská tupozrakost
Základní oční vyšetření trvá necelou hodinu, ale může rodičům i dětem ušetřit spoustu starostí. Rodiče díky němu budou vědět, jestli dítě nepotřebuje podrobnější vyšetření a jeich potomek má oči v pořádku.
Jak připravit dítě na vyšetření
Je dobré na vyšetření u oftalmologa dítě předem v několika krocích připravit.
1. Zvykejte dítě na zakrytí jednoho oka například hrou na piráty.
2. Naučte ho dívat se do přístroje – na výlet vezměte dalekohled, půjčte mu starý fotoaparát, objevte s ním krásu kaleidoskopu.
3. Hrajte hru na otáčení velkého E. Dítě ukáže rukou, ve kterém směru je E otočené (kam ukazuje „hřebínek“ nebo „nožičky“), tj. rukou nahoru, dolů, doprava a doleva. Podobné "úkoly" bude totiž zadávat oftalmolog.
Více na webu: www.detskeoci.cz
