Mýty o HIV

Mýtus č. 1: AIDS je nemoc podobně jako třeba žloutenka

Pravda: Nejedná se přímo o nemoc, ale o selhání imunity způsobené virem HIV, který napadá konkrétní typ bílých krvinek, známých jako buňky CD4. Tyto buňky mají za úkol rozpoznat zdroj infekce a povzbudit vytváření protilátek. Infikováním a následným zničením buněk CD4 uchopí virus HIV kontrolu nad imunitním systémem. Těžce oslabená imunita znamená zpřístupnění organismu pro těžké infekce i některé druhy nádorových onemocnění. V jejich důsledku pak člověk umírá.

Mýtus č. 2: Počet úmrtí na AIDS se v posledních letech zvyšuje

Pravda: Díky novým léčbě a novým lékům se počet úmrtí na AIDS v posledních letech snižuje, v Evropě za posledních pět let zhruba o dvě třetiny. Podobně klesá počet lidí, kterým se HIV infekce rozvine v AIDS. Lékaři v Česku však loni evidovali rekordní počet nových pacientů. Testy potvrdily nákazu u 235 lidí, a to je 211 mužů a 24 žen. To je nejvíc od podzimu 1985, kdy se infekce v zemi začala sledovat. Devět osob v ČR v minulém roce AIDS připravil o život.

Čtěte také: Příznaky a stádia HIV infekce

Mýtus č. 3: Virus HIV je velmi odolný a životaschopný. K nákaze stačí i jeho malé množství

Pravda: Virus HIV je mimořádně citlivý k vnějším vlivům. Zničí ho teplota nad 60°C i běžné dezinfekční prostředky. Po zaschnutí ihned hyne. Z těchto důvodů je jeho přenos jinak než přímým pohlavním či análním stykem, krevní transfuzí nebo injekční stříkačkou krajně nepravděpodobný. Virus se v nepatrném množství nachází i ve slinách, slzách a potu. V nich se však zpravidla vyskytuje pouze v podprahovém množství, které samo o sobě k vyvolání infekce nestačí. I když by tyto tekutiny teoreticky mohly být zdrojem infekce (v případě, že by se dostaly do styku s krví daného jedince), v praxi se na šíření viru podle odborníků nepodílejí.

Mýtus č. 4: HIV pozitivní těhotná žena nakazí automaticky i své dítě

Pravda: Tak jednoduché to zase není. Bezprostředně po narození jsou v zásadě všechny děti HIV pozitivních matek také HIV pozitivní, protože matkou vytvořené protilátky volně procházejí placentou. Virus sám však placentární bariéru překoná jen ve 20-30 % případů a onemocní pouze děti, u kterých virus prostoupil placentou. U nich se během prvních měsíců vyvine AIDS. Zbývajících 70 až 80 % dětí se zhruba do osmnáctého měsíce svého života stane HIV negativními. Původní stopy protilátek získaných od matky z jejich krve vymizí.

Mýtus č. 5: Nákaza virem HIV se projeví okamžitě

Pravda: Vyšetření krve odhalí virus až za dva měsíce od nákazy. První příznaky může nakažený pozorovat v průběhu druhého až šestého týdne po infikování. V této době se u 60 až 70 % nakažených objeví příznaky připomínající chřipku nebo mononukleózu. Mezi časté průvodní jevy nákazy patří zvětšené mízní uzliny na více místech těla, například na krku, v tříslech a v podpaží, horečka převyšující 38°C , noční pocení a zánět hltanu.

Čtěte také: Jaký je rozdíl mezi HIV a AIDS?

Mýtus č. 6: Mateřským mlékem se nelze nakazit, podobně jako není možná nákaza polibkem.

Pravda: Přestože je riziko nákazy mateřským mlékem poměrně malé (odhaduje se na 12 až 14 %), některé HIV pozitivní matky nakazí své dítě právě při kojení. Často se tak děje v rozvojových zemích světa, kde ženy o své nemoci nevědí, případně nejsou schopné zajistit pro své dítě umělou výživu. Riziko přenosu kojením lze ještě snížit podáváním antivirotik matce i dítěti, kojení se však často přesto nedoporučuje. Ještě nižší riziko nákazy je při líbání. Zcela vyloučit je však nelze, zvlášť pokud má alespoň jeden z partnerů poraněná ústa. V opačném případě je pravděpodobnost nákazy nulová.

Mýtus č. 7: Lidé nakažení HIV mohou volně cestovat po světě jako kdokoli jiný.

Pravda: HIV pozitivní mají zakázaný vstup do Bruneje, Súdánu, Ománu, Spojených arabských emirátů a Jemenu. Několik dalších států vstup lidí s HIV na své území omezuje jen částečně. Mezi ně patří například Egypt nebo Rusko. Spojené státy americké zrušily zákaz vstupu osobám nakaženým virem HIV roku 2009. Zákaz bývá zdůvodňován ochranou obyvatel dané země před nákazou a ochranou dalších turistů. Dále pak nevhodností cestování pro lidi s těžce oslabenou imunitou.

Čtěte také: Nemocní s HIV nejsou hrozbou, pokud respektují pravidla

Mýtus č. 8: Virus se objevil poprvé v 80. letech minulého století

Pravda: Podle posledních zjištění existoval už dříve, v 80. letech se zmutoval a začal se rychle šířit. Tým odborníků z Arizonské univerzity v Tusconu objevil před několika lety v Demokratické republice Kongo, vzorek viru HIV z roku 1960, který pocházel z těla místní ženy. Našli jej depozitáři Anatomického ústavu v konžské metropoli Kinshase. Analýzou zjistili, že se vir musel šířit už na přelomu 19. a 20. století. Onemocnění AIDS bylo poprvé popsáno 1981. Samotný virus HIV se podařilo izolovat roku 1983 francouzským a americkým vědcům.

Mýtus č. 9: U většiny HIV pozitivních se AIDS rozvine do deseti let od nákazy

Pravda: HIV pozitivní mohou díky novým lékům kvalitně žít i desítky let. Průběh a vývoj infekce od nákazy až do rozvinutého stádia AIDS je u každého jiný. Po odeznění prvotních příznaků nakažení, které připomínají chřipku a trvají 2 až 6 týdnů, přechází nemocný do dlouholetého bezpříznakového stádia, které většinou trvá pět až deset let. Zhruba u desetiny infikovaných přechází nemoc v AIDS během dvou až tří let, u drtivé většiny léčených pacientů to trvá podstatně déle. Bez jakýchkoli příznaků zhoršení žijí pět až deset let. U desetiny infikovaných se příznaky AIDS neobjevují ani po dvaceti letech od nákazy.

Těmito způsoby se v rámci běžného společenského styku HIV nepřenáší:

• stiskem ruky, přátelským polibkem na tvář nebo na ústa, nápojem v restauraci, na záchodě a v koupelně, u pítka, penězi, ve sprchách, telefonováním společným přístrojem (telefonní budky apod.), v kině, v bazénu, v tělocvičně a v posilovně, při přijímání návštěv, při návštěvách v nemocnici, při návštěvě u lékaře, společným používáním příborů, ložním a spodním prádlem, ve škole (u dětí), při otvírání dveří, v taxíku, v autobuse, ve vlaku, v metru a jiných dopravních prostředcích, při dárcovství krve
• !! NA PRACOVIŠTI SE HIV NEPŘENÁŠÍ !!
  V šatnách a převlékárnách, ve sprchách, na záchodě, v závodních jídelnách a restauracích, bufetech a kantýnách, používání automatů a pitítek, na sekretariátech a v kancelářích, společným používání telefonních přístrojů ( vč. mobilních ), společným používáním nástrojů a nářadí, ochranných pomůcek a masek, prací v blízkosti HIV pozitivního člověka.

Těmito způsoby se HIV nepřenáší, pokud se dodržují určitá pravidla:

• při ošetření u zubního lékaře
• při tetování, propichováním uší, piercingem,
• akupunkturou, při manikůře a pedikůře.