Platí pacienti za inkontinenční pomůcky se změnou zákona více, nebo méně?

Nakombinujte si pomůcky podle potřeby

S novelou zákona se změnila metodika, podle níž se stanovuje stupeň inkontinence. Zatímco dříve byla míra těchto obtíží posuzována po 4 hodinách, nyní je doba sledování nově prodloužena na 24 hodin. Pro pacienty je to značná výhoda, protože na pomůcky dosáhnou i ti, jejichž úniky moči jsou menší, přesto však významně obtěžující. Se stupněm inkontinence se dříve pojila i pevně daná inkontinenční pomůcka. Tedy například měl-li pacient stanovenou inkontinenci I. stupně, byly pro něj určeny vložky. S novelou přišla možnost kombinovat pomůcky podle aktuálních potřeb pacienta. V praxi to znamená, že stejný pacient s I. stupněm inkontinence si může nechat předepsat vložky na den a plenkové kalhotky na noc. Jedná se o významné pozitivum, které novela zákona přinesla.

Počet předepsaných kusů pomůcek se nemění

Při předepisování inkontinenčních pomůcek je nutné hlídat dva limity, počet předepsaných pomůcek a jejich finanční náročnost. Kusový limit se s novelou zákona nemění a povoluje předepsat maximálně 150 kusů pomůcek na jeden měsíc. Lékař tedy musí sledovat počet pomůcek v každém balení. Pokud obsahuje například 12 kusů vložek, může svému pacientovi na jeden měsíc předepsat pouze 12 balení. Poukaz lze vystavit až na 3 měsíce dopředu.

Povinná spoluúčast u I. a II. stupně inkontinence

Další limit, který je nezbytné dodržovat, je ten finanční. Pro každý stupeň inkontinence byl stanoven takzvaný úhradový limit pojišťovny, tedy kolik pojišťovna pacientovi na pomůcky přispěje. U I. a II. stupně inkontinence byla navíc zavedena povinná spoluúčast pacienta. Jedná se o doplatek, kterým si pacient musí na pomůcky přispět. U I. stupně inkontinence, při kterém jsou úniky moči nad 50 ml a do 100 ml včetně za 24 hodin, byla spoluúčast stanovena na 15 %. Při II. stupni inkontinence, kdy jsou úniky moči více než 100 ml až do 200 ml včetně si pacient přispěje ze svého 5 %. U nejvyššího stupně inkontinence, která je vyšší než 200 ml za 24 hodin, nebyla spoluúčast zavedena.

V praxi to znamená, že v případě inkontinence I. stupně hradí pojišťovna pomůcky maximálně ve výši 450 Kč za měsíc. Při spoluúčasti 15 % má pacient nárok na pomůcky v hodnotě 530 Kč, z čehož si 80 Kč zaplatí z vlastních zdrojů. Podobné jsou počty i pro pacienty s II. stupněm inkontinence, kterým pojišťovna přispívá měsíčně 900 Kč se spoluúčastí 5 %. Pacient připlatí necelých 50 Kč a celkově má nárok na pomůcky za téměř 950 Kč měsíčně. U III. stupně inkontinence přispívá pojišťovna 1700 Kč bez spoluúčasti.

S inkontinencí moči má osobní zkušenost značná část populace. Mnoho pacientů se za svůj problém stydí, nevyhledá lékařkou pomoc a problém řeší nákupem ochranných pomůcek z vlastních peněz. Přitom pomůcky jsou často nevhodně zvolené a zbytečně drahé. S novelou zákona došlo k výraznému zlepšení situace kolem předepisování plen či jiného ochranného materiálu. I přesto, že se někteří pacienti musí na nákupu pomůcek nově spolupodílet, jde o drobné částky a na tyto produkty dosáhne širší část potřebné populace. 

(mraf)

Zdroje:

https://www.cus.cz/pro-odborniky/o-spolecnosti/dulezite-informace/informacni-material-k-preskripci-zdravotnickych-prostredku-pro-sber-a-vyprazdnovani-moci/