Jsem skutečně alergik?

Včasná návštěva odborníka a rozpoznání nemoci je jedním z rozhodujících vlivů na kvalitu života alergiků.

Jak diagnostikuje alergii lékař?

V diagnostice alergie hraje velmi důležitou úlohu vaše osobní anamnéza, tedy sběr důležitých informací související se zdravím. Lékaře budou zajímat všechny příznaky, které vás trápí (kýchání, rýma, ucpaný nos, svědění očí…). A také to, kdy se objevují (pobyt v přírodě, kontakt se zvířetem, konzumace potravin…) i jak dlouho trvají. Alergolog se určitě nezapomene zeptat na váš způsob života, práci, ale i volný čas, na vaše bydlení a okolí bydliště.

Sdělte lékaři i skutečnost, zda má alergii někdo z vašich příbuzných. Alergie může často být i vrozená jako tzv. atopie - geneticky vrozený předpoklad, ke vzniku alergie. Člověk s atopií (atopik) nemá žádné alergické příznaky, ale alergické projevy se u něj mohou objevit kdykoliv během života. Pokud jsou rodiče nebo sourozenci na něco alergičtí, pravděpodobnost existence atopie a riziko vzniku alergie u dotyčného je mnohem vyšší.

Nechte se otestovat!

Kromě otázek může alergolog přistoupit i k provedení některých testů. Významné je vyšetření krve, při němž se sleduje, zda nedošlo ke zvýšení protilátek typu E, které jsou pro alergii typické.

Nejlepší diagnostickou metodou jsou ovšem kožní testy. Je jich několik, například prick testy se nejčastěji používají k potvrzení diagnózy alergie na vzdušné alergeny (např. alergie na pyl, prach). Na předloktí nebo u menších dětí na zádech se označí na kůži místa, kde se kápne alergen a po té se lancetou nebo kopíčkem v tomto místě kůže propíchne. Výsledek vyšetření je možné vyhodnotit za 20 min. Pozitivní alergická reakce se projevuje červeným pupenem na kůži. Jiné, tzv. epikutánní testy se používají k diagnostice kontaktního alergického ekzému. Na záda se nalepí náplasti, na kterých jsou umístěna malá množství různých alergenů. Náplast zůstává na zádech po dobu 48 hodin, reakce se odečítá po jejím sejmutí a po následujících 24 a 48 hodinách. Jestliže jste na testovanou látku alergičtí, objeví se v místě nalepení náplasti červené svědivé ložisko.

Existuje prevence před vznikem alergie?

Prevence vzniku alergické reakce v podstatě neexistuje, nicméně omezení pobytu v agresivním alergenovém prostředí může riziko vzniku alergie snížit. To platí dvojnásob pro období gravidity, je známo, že již od 22. týdne těhotenství se může plod stávat k některým podnětům přecitlivělým.

V dětském věku hraje důležitou roli správná stimulace imunitního systému. Jde o to, že by děti neměly být vychovávány v naprosté sterilní čistotě. Sterilní prostředí vede k nedostatečné stimulaci dětského imunitního systému a ten pak může na zcela normální podněty začít reagovat přecitlivěle, tj.vznikem alergie u dětí (nazývanou i jako dětská alergie). Nikdo netvrdí, že děti mají žít ve špíně, ale nic se nesmí přehánět.

Mohu se alergii bránit, zmírnit její příznaky?

Nejjednodušší cestou, jak  můžete omezit projevy alergie je vyhnout se kontaktu s alergeny a dodržovat zdravou životosprávu. Jestliže toto opatření nestačí, nebo není možné se kontaktu s alergeny vyhnout, je na řadě léčba antihistaminiky.