Pečující osoba: jaká má práva a povinnosti?

Kdo je pečující osoba?

Z formálního hlediska je osoba pečující ta, která je uvedena v „Oznámení o poskytovateli pomoci“ a podílí se nějakým způsobem na péči o člověka závislého na pomoci druhých. Jeden člověk, který je závislý na péči, může mít i více pečujících osob. Pečující osoba může být buď osoba blízká (rodinný příslušník), nebo asistent sociální péče.

Osoba blízká

Osoba blízká je jinými slovy blízký příbuzný, tedy například manžel/manželka, syn/dcera, (registrovaný)partner/partnerka. V tomto případě není nutné uzavírat písemnou smlouvu o poskytování péče, stačí ústní dohoda. Pokud je pečující osoba rodinný příslušník nebo jakákoli jiná osoba, která pečuje o druhého většinou v domácím prostředí a váže je k sobě blízký vztah (partnerství, přátelství, rodičovství, jiná rodinná vazba) pak pečovatel nepobírá mzdu, ale rodina nebo rodinná jednotka může být zajištěna různými dávkami a příspěvky (příspěvek na péči o osobu blízkou, peněžitá podpora v mateřství, rodičovský příspěvek).

Pečující osoba se může starat o:

• zdravé nezletilé děti (v tomto případě se budeme věnovat specifikum péče o velmi malé děti před nástupem do předškolních zařízení),
• chronicky nemocné děti a mladistvé, děti po úraze, děti jakéhokoli věku s vážným onemocněním,
• děti, mladistvé a dospělé osoby se zdravotním postižením (jakýkoli druh handicapu),
• partnery po úraze, akutních příhodách, dlouhodobých vážných onemocnění,
• seniorní rodiče a jiné rodinné příslušníky, kteří vyžadují z důvodu svého zdravotního a psychického stavu pomoc druhé osoby,
• děti i dospělé osoby v terminálních stádiích onemocnění.

Většinou pečující osoba zajišťuje vlastní péči o osobu blízkou a dále úkony jako úklid, nákup, vaření, péče o prádlo atd.

Asistent sociální péče

Asistent sociální péče je kdokoliv blízký, například soused či kamarád. S asistentem je potřeba uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pomoci. Podle zákona o sociálních službách platí, že asistentem sociální péče může být pouze fyzická osoba, která je starší 18 let věku a je zdravotně způsobilá, například sama nesmí být příjemce příspěvku na péči (v některých případech je nutné doložit posudek ošetřujícího lékaře, že jste schopni pečovat). Ve smlouvě s asistentem sociální péče musí být uvedeno:

• označení smluvních stran (jméno, příjmení a adresa osoby, které bude pomoc a podpora poskytována, a jméno, příjmení a adresa asistenta sociální péče)
• rozsah pomoci (např. 2 x týdně koupání, 7 x týdně zajištění nákupu, 3 x týdně doprovod k lékaři aj.)
• místo a čas poskytování pomoci
• výše úhrady za pomoc

Povinnosti pečujících osob

Pečující osoba je povinna především řádně pečovat. Kontrolu pečujících osob provádějí krajské pobočky Úřadu práce. Pracovníci kontrolují zejména to, zda je pomoc poskytována osobně tím, kdo byl uveden v žádosti o příspěvek. Dále je kontrolováno, zda způsob poskytované pomoci a její rozsah odpovídá stanovenému stupni závislosti a zda je pomoc zaměřena na základní životní potřeby, které podle výsledku posouzení stupně závislosti není osoba, o kterou je pečováno, schopna zvládat.

Vedle toho přísluší pečující osobě také další formální povinnosti, jako povinnost písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce přijetí osoby, o kterou pečuje, do ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu a propuštění z tohoto zařízení ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala (pokud tuto povinnost nemůže splnit osoba sama). Stejně tak je pečující povinen ohlásit úmrtí příjemce příspěvku na péči, kterému poskytoval pomoc a péči, opět ve lhůtě do 8 dnů od úmrtí příjemce.

Čtěte také: Invalidní důchod - jaké podmínky musíte splnit pro jeho přiznání

Práva a výhody pečujících osob

Výhody plynou pečujícím osobám zejména v těchto oblastech:

• Zdravotní pojištění – stát platí pojistné za osobu pečující o osobu pobírající příspěvek ve stupni II, III, IV
• Důchodové pojištění – stát platí pojistné za osobu pečující o osobu pobírající příspěvek ve stupni II, III, IV, pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka společné domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu. Pro konkrétní informace se obraťte na příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení.
• Daně z příjmu – příjem, který vám z péče plyne (do výše přiznaného příspěvku na péči), je zcela osvobozen od povinnosti platit daň z příjmu.

V případě potřeby požádejte krajskou pobočku Úřadu práce o písemné potvrzení, které prokáže dobu péče pro účely hmotné nouze, zdravotního pojištění, důchodového pojištění a zaměstnanosti.

Pozor! Pokud nastane situace, že osoba, o kterou pečujete, je celý kalendářní měsíc hospitalizována v nemocnici, ztrácí tak nárok na příspěvek na péči a vy, jako pečující osoba, nemáte státem hrazené sociální ani zdravotní pojištění. Jakmile tuto skutečnost ohlásíte na Úřadu práce, zeptejte se, jak takovouto situaci řešit – například registrací jako uchazeč o zaměstnání po celou dobu pobytu vašeho blízkého v nemocnici.

Péče o blízké se započítává do nároku na důchod

Roste počet lidí, kteří pečují o nezaopatřené děti a zároveň se musejí věnovat stárnoucím rodičům. Tzv. sendvičová generace řeší, jak skloubit práci s péčí o své blízké. „Vyměnit“ zaměstnání za péči o jinou osobu lze, aniž lidé přijdou o potřebné roky pro přiznání důchodu.

Na podobné životní situace pamatuje zákon o důchodovém pojištění a vymezuje tzv. náhradní doby pojištění. Tedy období, která se započítávají do doby pojištění potřebné pro přiznání důchodu, přestože v nich lidé nepracují (nejsou výdělečně činní) a neodvádějí pojistné. A právě péče o osoby závislé je jednou z nich. Pokud se lidé rozhodnou opustit zaměstnání a dají přednost aktuálně potřebnému zaopatření např. rodičů, o roky potřebné pro přiznání důchodu nepřijdou.

Za dobu péče se považuje péče o osobu s přiznaným stupněm závislosti II, III či IV, která je buď osobou blízkou z pohledu zákona o důchodovém pojištění, nebo osobou „neblízkou“, kdy pečující osoba prokáže, že s opečovávanou osobou žila ve společné domácnosti a pak příbuzenský vztah roli nehraje (toto platí od 1. 7. 2001, u starších případů péče lze hodnotit péči jen o rodinné příslušníky).

Jak postupovat?

Pokud se lidé rozhodnou pečovat o osobu, jejíž zdravotní stav jí neumožňuje plně se postarat sama o sebe, měli by se obrátit na krajskou pobočku Úřadu práce ČR se žádostí o poskytnutí příspěvku na péči. Na základě této žádosti bude provedeno sociální šetření a následné posouzení zdravotního stavu osoby, o niž je pečováno, zda odpovídá stupni II–IV, příp. stupni I, pokud jde o dítě do deseti let věku.

Pozor na vypršení lhůty!

Po skončení péče o závislou osobu je nutné obrátit se nejpozději do dvou let od skončení péče na okresní (v Praze Pražskou, v Brně Městskou) správu sociálního zabezpečení (OSSZ). Ta o době a rozsahu péče vydá rozhodnutí, které je podkladem pro budoucí zhodnocení péče o závislou osobu jako doby důchodového pojištění. Toto rozhodnutí se vydává na základě podaného návrhu na zahájení řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče.

Ten lze podat nejdříve po skončení péče, nejpozději však do dvou let od skončení péče, nebo v době jejího trvání za situace, že pečující osoba v této době podává žádost o přiznání důchodu.

K návrhu na zahájení řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče žadatel předkládá zejména:

• doklad prokazující totožnost žadatele,
• doklad prokazující totožnost osoby, o kterou je/bylo pečováno (občanský průkaz, příp. rodný list),
• potvrzení krajské pobočky Úřadu práce ČR o vzniku stupně závislosti a dobu poskytování příspěvku při péči o závislou osobu,
• doklad prokazující příbuzenský vztah žadatele k osobě, o kterou je pečováno (např. rodné listy, z nichž vyplývá vzájemná příbuznost osob, oddací listy aj.),
• v případech, kdy nejde o blízkou osobu, je třeba prokázat vedení domácnosti žadatele s opečovávanou osobou čestným prohlášením,
• úmrtní list, pokud došlo k úmrtí osoby, o kterou bylo pečováno.

Jak se doba péče započítává?

Doba péče se pro účely důchodového pojištění hodnotí v plném rozsahu, tj. jako doba zaměstnání nebo doba samostatné výdělečné činnosti. Pro stanovení osobního vyměřovacího základu se hodnotí jako doba vyloučená. V případě, kdy se doba péče kryje se zaměstnáním nebo s výkonem samostatné výdělečné činnosti, pečující osobě se započítá výhodnější varianta (buď příjmy z výdělečné činnosti, nebo doba vyloučená).
Pokud náhradní doba péče o osobu závislou trvala aspoň 15 let (ustanovení § 19a zákona o důchodovém pojištění), považuje se pro stanovení osobního vyměřovacího základu pro výpočet důchodu tato doba buď za dobu vyloučenou (a to i když se kryje s dobou pojištění, v níž měla osoba příjmy z výdělečné činnosti, event. náhrady zahrnované do vyměřovacího základu), nebo za dobu pojištění, v níž měla osoba příjmy v citovaném ustanovení uvedené. Pro účely osobního vyměřovacího základu se v tomto případě použije postupu, který je pro pečující osobu výhodnější. Vyloučenými dobami jsou také např. doba dočasné pracovní neschopnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, prvních šest let doby studia po dosažení věku 18 let (získaná do 31. 12. 2009) nebo určitá doba evidence uchazeče o zaměstnání na Úřadu práce ČR. I tyto doby jsou zpravidla náhradními dobami pojištění.

Nechte si poradit!

Lidé nacházející se v této životní situaci získají bližší informace a konzultaci jim ochotně poskytnou odborníci OSSZ, klientského centra při pražském ústředí ČSSZ nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle 257 062 860. Jestliže se dotazy budou týkat žádosti o příspěvek na péči, pak jim v této záležitosti poradí konzultanti krajské pobočky Úřadu práce ČR.