Proč atopici často trpí nosními polypy a jak je lze léčit?

Proč nosní polypy vznikají, není zcela objasněno

Existují pacienti, kteří trpí dlouhodobou alergickou rýmou, a přesto na nosní polypy netrpí, a naopak lidé, kteří mají s nosními polypy problémy, ale dlouhodobou alergickou rýmu nezažívají. Často se vyskytují u pacientů s průduškovým astmatem nebo u lidí s nesnášenlivostí některých léků, typicky léků proti bolesti (tzv. analgetik). Mohou být ojedinělé, někdy jednostranně uložené, častěji ale oboustranné. Příčinu jejich vzniku se ale dosud nepodařilo zcela objasnit.

Jak poznáte, že trpíme nosními polypy?

Nosní polypy mohou být dlouhodobě bezpříznakové. Při zvětšení se projevují nosní neprůchodností, zhoršeným dýcháním nosem, rýmou, zpočátku vodnatou, později, když se ucpou vývody z vedlejších dutin nosních, s příměsí hnisu. Mohou se při nich objevit bolesti hlavy, pocity tlaku v obličeji, poruchy čichu a chrápání. Vzhledem k tomu, že pacient pro nosní neprůchodnost dýchá ústy, vysychá mu ústní sliznice a hltan, což zvyšuje četnost infekcí horních cest dýchacích. Neléčená nosní polypóza může zhoršovat průduškové astma, pokud je přítomno, proto jsou polypy často diagnostikovány až v momentě, kdy se astma nedaří dostat pod kontrolu.

Jak se nosní polypy diagnostikují?

Při jejich diagnostice i léčbě bývá často nutná spolupráce alergologa a lékaře odbornosti ušní-nosní-krční (ORL). Diagnostikují se za pomoci nosního zrcátka (přední rhinoskopií) a optikou (rhinoendoskopie). Hlavně pokud se uvažuje o jejich operačním řešení, doplňují se i jiné zobrazovací metody vyšetření, většinou CT vedlejších nosních dutin k posouzení rozsahu polypů a ozřejmení vývodů vedlejších nosních dutin (jestli jsou, nebo nejsou polypy ucpány).

Odstranění nosních polypů neřeší alergickou dispozici

V léčbě nosních polypů se zpočátku postupuje tzv. konzervativně, tedy neoperuje se, ale aplikují se místně kortikoidní kapky nebo injekce.

U alergiků je důležité dodržovat nadále protialergickou léčbu. Alergie se často léčí alergenovou imunoterapií, při níž se alergen podává do těla ve zvyšující se dávce a organismus si na něj „zvykne“. Tento postup ovšem není vhodný pro každého pacienta (překážkou pro něj je například aktivní autoimunitní onemocnění a další).

Někdy se provádí tzv. medikamentózní polypektomie. Po dobu 2 týdnů se podávají kortikoidy v podobě tablet a sleduje se, zda se polypy zmenšují, nebo nikoliv.

Mnoho pacientů si samo ordinuje tzv. dekongestiva, volně prodejné kapky, které rychle a efektivně zlepšují nosní průchodnost tím, že snižují krevní průtok nosními cévami a tím dojde k určitému „oplasknutí“ zánětlivě změněné sliznice. Tyto kapky se ovšem mají používat pouze u akutní rýmy, a to maximálně 7–10 dní, jinak se rýma může naopak ještě zhoršit (hovoří o tzv. medikamentózní rýmě). A vzhledem k tomu, že nosní polypóza je onemocnění chronického rázu, je užívání dekongestiv v zásadě nevhodné.

U rozsáhlejších polypózních nálezů je nutná chirurgická léčba, tedy operační odstranění polypů. Výkon se provádí na oddělení ORL v celkové anestezii. Po operaci je třeba dlouhodobě používat nosní sprej s kortikoidy, aby se polypy znovu nevrátily. Stejně tak je i nadále nutná léčba alergického onemocnění, operací polypů se totiž neřeší alergická dispozice pacienta. Bohužel někdy i přes všechna opatření dojde k návratu polypů a je nutný nový operační zákrok.

U obzvlášť úporných nálezů, které mají tendenci se vracet i po operativním řešení nebo kortikoidní tabletové léčbě, je možné vyzkoušet tzv. biologickou léčbu. Ta zahrnuje aplikaci speciálních protizánětlivě působících protilátek. Tato léčba ovšem zatím není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, je na ni ovšem možné dosáhnout prostřednictvím paragrafu 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, k jejímu schválení je však nutný souhlas revizního lékaře pojišťovny. 

(jane)

Zdroj: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2010/11/06.pdf