Ateroskleróza
Ateroskleróza patří mezi civilizační nemoci. Je chronickým progresivním onemocněním, při kterém dochází k narušení cévních stěn, usazování tukových částic, tvorbě ateromů a trombů, které zužují průsvit cévy a zhoršují průtok krve postiženou cévou.
Latinsky: Arteriosclerosis
Další názvy: arterioskleróza, kornatění tepen, arterioskleróza, atherosclerosis, atherosclerosis obliterans, makroangiopatie
Příznaky
Týká se části těla
Vyšetření a zákroky
Diagnóza
Rizikové faktory aterosklerózy
- Nedostatek pohybu
- Strava – nadbytek tuků, cukrů, soli
- Kouření
- Nemoci – cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita, dědičná hyperlipoproteinémie
- Nízká hladina HDL
- Záněty
- Infekce – chlamýdie
- Věk
- Pohlaví – muži jsou více náchylní do určitého věku k rozvoji aterosklerózy
Patogeneze
Na rozvoji aterosklerózy hrají roli tzv. špatné tuky, které se akumulují v cévní stěně, v ní pak probíhají zánětlivé změny, do místa poškození se totiž dostávají buňky imunitního systému a produkují mnohé působky, jež podporují rozvoj zánětu, jejichž vlivem dochází i k proliferaci cévní stěny – její intimy a médie.
Postup progrese ateroklerotických změn
Stádia rozvoje aterosklerózy
- Hromadění lipidů, které jsou pohlcovány makrofágy (buňkami imunitního systému), které se mění na pěnové buňky.
- Vznik tzv. tukových proužků způsobené hromaděním pěnových buněk
- Tvoří se intermediární léze, lipidy se nacházejí i volně, unikají z mrtvých pěnových buněk
- Vytvoří se aterom/ateromový plát – v cévní stěně se formuje lipidové jádro (kaše mastného vzhledu) z volně uložených lipidů. Vytváří se vyvíšené ložisko, které je na pohmat měkké.
- Fibrinózní pláty/fibroaterom – jsou to vazivová ložiska prominující do lumen cévy, jsou tvořena ze zmnoženého vaziva – kolegenu i elastinu, hladké svaloviny, lipoproteinů a buněk imunitního systému.
- Ateromatózní vřed po ruptuře fibroateromu – je stav, který patří k pokročilé ateroskleróze, jedná se o poškození, rozpad krycí vrstvy ateromu a uvolnění tekutého obsahu, který je nahrazen krví a tvorbou trombů, cévní stěna je deformována.
- Kalcifikace – do postižených části se vychytává a ukládá vápník.
Dle výše napsaného je patrné, že rozeznáváme dva typy aterosklerotických plátů:
- Stabilní, který je charakterizován silnější a neporušenou fibrózní čepičkou.
- Nestabilní, který je náchylný k prasknutí.
Aterogenní lipoproteiny
Aterosklerotické změny jsou podmíněny přítomností LDL částic, tedy lipoproteiny o nízké hustotě. Tyto částice mají vysoký obsah cholesterolu. Volné LDL, pokud jsou nasyceny receptory, které ho vychytávají v játrech, se dostává do cévní stěny, kde prodělává změny např. v podobě oxidace. Oxidovaný oxLDL má pak přímé cytotoxické účinky a působí prozánětově.
Naproti LDL stojí HDL lipoprotein s vysokou hustotou s antiaterogenními účinky:
- Dokáže zpětně transportovat cholesterol z arteriální stěny do jater.
- Má antioxidační účinky.
- Působí protizánětově a proti agregaci (shlukování) trombocytů.
Příznaky provázející aterosklerózu
Vytvoření krevní sraženiny na cholesterolovém plátu arterie u aterosklerózy
V počátečních stádiích nepůsobí ateroskleróza žádné obtíže. Cévní průsvit se pomalu zužuje a orgány jsou stále hůře zásobeny krví.
Projevy u pokročilé aterosklerózy potom závisí na tom, které céva je postižená a v kterém úseku.
Projevy jsou tedy závislé na té části tepenného úseku, který je postižen. Vždy ale platí, že čím větší úsek tepen je postižen, tím horší je i poškození zásobované tkáně.
Pokud jsou aterosklerotické změny v mozkových tepnách, může docházet k psychickým změnám, demencím či mozkové mrtvici – iktu. Při postižení tepen v oku je zhoršené zásobení zrakového nervu a dostavuje se slepota.
Výjimkou není ani tzv. nefroskleróza, tedy ateroskleróza postihují ledvinné tepny, tento stav může skončit ledvinným selháním.
Nejčastěji se však setkávám s aterosklerózou srdečních (koronárních) tepen, které jsou jedním z důvodu vzniku ischemické choroby srdeční, popřípadě infarktu myokardu z nedokrevnosti svalu.
Velmi časté je také postižení tepen dolních končetin, které jsou bolestivé, chladné, dostavuje se kulhání, větší náchylnost k poranění a zhoršené hojení, může se rozvinout i gangréna.
Léčba aterosklerózy
Před léčbou samotnou je potřeba provést vyšetření, kterými se zjistí hladina cholesterolu a jiných krevních lipidů, cukru. Používají se i zobrazovací metody – ultrazvuk, angiografie k potvrzení zúžení tepny a místa, kde je toto zúžení.
V případě lehčích případů se začíná změnou životního stylu, změnou diety – omezuje se příjem tuků (cholesterolu), cukru, soli, alkoholu, je potřeba ukončit kouření.
Je nutné také snížit tělesnou hmotnost, která se má dostat do rozmezí 18,5–25,0 BMI, je tedy nutné zařadit i pohyb.
V případě, kdy tato opatření nestačí, nebo u těžších případů, přistupuje se k farmakologické léčba aterosklerózy – podávají se hypolipidemika, kterých existuje několik druhů, např. statiny, fibráty.
Zároveň je nutné léčit přidružené nemoci – stabilizovat krevní tlak - antihypertenziva, cukrovku – inzulin, antidiabetika, ledvinné funkce – diuretika, ACE inhibitory aj.
Komplikace spojené s aterosklerózou
- Zúžení cévy – kdy dochází k nedokrvení orgánů
- Uzávěr cévy – dojde k ischémii – nedokrevnosti orgánu, dochází až i odůmrti tkáně
- Vznik aneurysmatu (výdutě) – je zhoršen průtok krve cévou a riziko ruptury
- Ruptura (prasknutí) aneurysmatu – vylití krve, vnitřní krvácení
- Trombóza s embolizací – tvorba trombů, které se mohou utrhnout a být vmeteny do cévy, kterou ucpou.
