Cytomegalová infekce
Tento typ infekce většinou probíhá s mírnými příznaky nebo zcela bezpříznakově. Vážný průběh ale může mít u lidí s imunodeficitem. Promořenost populace cytomegalovirem je asi 40‒100%.
Latinsky: Cytomegalovirus
Příznaky
Týká se části těla
Původce a přenos
Původcem onemocnění je lidský cytomegaloviru, který patří do skupiny herpetických virů. Přenos viru se děje přímým kontaktem, včetně pohlavního styku nebo různými tělními tekutinami, tj. i krví. Přenáší se též z matky na plod nitroděložně, ale také z mateřského mléka na kojence. Při prvotní infikaci cytomegalovirem se pouze u cca 2‒5% nakažených objeví příznaky. Cytomegalovirus zůstává v těle, perzistuje. Cytomegalovirová mononukleóza ‒ infekce CMV se může u lidí s nedostatečnou imunitou projevit i jako mononukleóza provázená teplotami, zvětšením uzlin, postižením jater aj. na rozdíl od mononuklozy způsobené EBV, CMV nevytváří povlaky na mandlích. Cytomegalová infekce může vyústit i v intersticialní pneumonii, meningoencefalitidu, myokarditidu, hemolytickou anémii aj.
Diagnóza
Laboratorní vyšetřeními můžeme provést přímý průkaz viru či jeho antigenu, nalézt jeho DNA nebo serologicky potvrdit přítomnost protilátek proti CMV.
Léčba cytomegalové infekce
Jako u většiny virových infekci i infekce CMV se léčí hlavně symptomaticky, v nutném případě se nasazují antivirotika či imunoglobuliny. Očkování proti CMV neexistuje.
Autor: Drahomíra Holmannová
