Trombóza

Pojem trombóza znamená zvýšené srážení krve v cévách a srdci zároveň stav, kdy jsou v organismu přítomné tromby. Trombem označuje krevní sraženinu, která je přichycená k cévní stěně, čímž zužuje cévní průsvit, ale také poškozuje cévu samotnou.

Latinsky: trombosis

Další názvy: Stav s vysokou krevní srážlivostí, sklon k zvýšenému srážení krve, tromboembolické nemoci

Příznaky

bledost bolest krevní sraženina kulhání omezená pohyblivost otok

Týká se části těla

Cévy Žíly

Vyšetření a zákroky

Trombolýza

Vznik trombu, trombózy

Na vzniku trombózy se podílí více faktorů, tři jsou základní a nazývají se Virchowova trias

Zpomalení krevního proudu (u dlouhodobě ležících pacientů, při srdečním selhávání, u venostázy…)
Poškození cévní stěny např. aterosklerózou, infekčním procesem
Změna složení krve, zvýšená viskozita

Vznik krevních sraženin a usazenin

Příčiny rozvoje trombózy

Vyšší věk
Hormonální antikoncepce či těhotenství
Bakteriální produkty ‒ toxiny
Nádorové bujení a látky jím produkované
Nedostatečná pohybová aktivita, imobilizace
Zvýšená konzumace alkoholu
Kouření
Diabetes
Vysoký krevní tlak
Obezita
Přítomnost aneurysmat (výdutí) a varixů (rozšířenin cév) aj.

Trombotickými změnami mohou být postiženy arterie i žíly. Místem, kde nejvíce dochází ke vzniku trombů, jsou hluboké žíly dolních končetin a pánve. Postižena však může být jakákoli žíla. Nemoc je známá názvem hluboká žilní trombóza, pokud se vyvine zánět, hovoříme o flebotrombóze. Rizikem tohoto stavu je utržení trombu, který se může dostat do plicního řečiště ‒ embolizuje, a tím způsobit i okamžitou smrt.

Příznaky žilní trombózy

Při trombóze hlubokých žil je omezen odtok krve k srdci, krev se hromadí v žilním systému. Plazma z žíly se při stagnaci krve uniká přes žilní stěnu do tkáně a způsobuje otok. Tkáň reaguje na přítomnost tekutiny zánětlivou reakcí, proto je kůže nad postiženým úsekem žíly teplá, zarudlá a končetina bolí. Pokud je postižen jen malý úsek např. na lýtku a žíla není uzavřena zcela, projeví se třeba jen pnutím v dané oblasti.Trombus však může žílu uzavřít. Pak příznaky zesilují, pokožka nad postiženým místem nabývá modrofialové barvy a je teplá.

Arterie

Tepenná trombóza je vzácnější než žilní. Vzniká nejčastěji na podkladě existující aterosklerózy. U arteriální trombózy je hlavním problémem nedokrevnost orgánů za zúžením, uzávěrem tepny. Tento stav končí až stavem, kdy dochází k odúmrti tkáně, např. při akutním infarktu myokardu. Zúžení průsvitu tepny se může projevit jako ischemická choroba srdeční či dolních končetin. Trombózou bývají postižené i ledvinné, mozkové či nitrobřišní tepny i srdce samotné.

Diagnostika a vyšetření

U žilních a arteriálních trombóz na periferii je možné řídit se vyšetřením v ordinaci lékaře. Končetina je typicky změněná a koresponduje s odebranou anamnézou. Diagnózu však potvrzuje až zobrazovací vyšetření. Nejvyužívanější je duplexní Dopplerův ultrazvuk, který zachytí krevní průtok, jeho rychlost i přítomnost nástěnných trombů. Někdy je nemožné tuto metodu využít, např. u obézních pacientů, zde se volí flebografie, kdy se žilní průtok zobrazuje pomocí RTG po vpravení kontrastní látky, která se nedostane do míst za uzávěrem. Podobně tak postupujeme v tepenném systému arteriografií. V případě zvýšeného výskytu trombóz či u trombóz u mladších lidí je vhodné vyloučit geneticky podmíněné stavy, které vedou k vyšší koagulaci, např. Leidenskou mutaci.

Léčba

V akutních stavech, např. plicní embolizaci, je důležité podávat trombolytické látky, tj. trombus rozpouštějících, jako jsou streptokináza. Trombózou jsou postihovány i povrchové žíly dolních končetin, pokud u nich dojde k zánětu, jedná se o tromboflebitidu. Velmi závažnou je pak i trombóza mozkových žil. Další léčebnou metodou trombózy je podávání heparinu, který může být i podán i jako prevence rozvoje trombóz u pacientů dlouhodobě upoutaných na lůžku. Heparin snižuje srážlivost, stejně tak Warfarin. V případě přítomnosti trombu či embolu, který nelze „rozpustit“ či vyžaduje co nejrychlejší odstranění je možné volit chirurgické odstranění ‒ trombektomii či embolektomii. Chirurgickým řešením může být i přemostění postižené cévy tak, aby byl zachován průtok, tj., provedení bypassu. V případě trombóz povrchových žil dolních končetin je vhodný pohyb, bandáže postižené části a masti, které urychlují hojení.

Komplikace

Komplikací mnoha typů trombóz, např. v hlubokém žilním systému dolních končetin, je embolizace ‒ utržení trombu, která může být smrtelná či odumření tkáně při tepenné trombóze.

Prevence

Prevencí trombotických stavů může být úprava životosprávy. Zanechání kouření, zvýšení pohybové aktivity, zhubnutí aj.

Autor: Drahomíra Holmannová