Vzteklina
Vzteklina neboli rabies patří mezi akutní virová onemocnění centrálního nervového systému. Může být infikováno zvíře i člověk. Přenos viru se děje pomocí slin, které se dostanou do otevřené rány. Lidé jsou nejčastěji nakažení pokousáním infikovaným zvířetem. Riziko je vyšší u volně žijících zvířat, např. lišek. Ale vzhledem k tomu, že se 2x ročně provádí vakcinace, je na našem území vzteklina vymýcena. Poslední případ byl zachycen roku 2002 u lišek. Nakažení mohou být ale i netopýři, takový byl chycen v roce 2005.
Latinsky: Rabies
Další názvy: běsnění, běsnivost, lyssa
Příznaky
Očkování
Diagnóza
Naše republika se stala v roce 2004 „Rabies-free country“, neboť nákaza u netopýrů se nezapočítává.
Domácí zvířata jsou pak pravidelně povinně očkována.
V jiných zemích tomu tak není a vzteklina je velkým problémem. Dle statistik ročně na světě onemocní vzteklinou cca 55 000 lidí.
Původce
Původcem vztekliny je virus RNA z rodu lyssavirů. Virus vydrží ve slinách cca 3-5 dní.
Příznaky vztekliny
Inkubační doba vztekliny je poměrně široká. Někdy stačí pár dní, jindy i měsíce. Rychlost, s jakou propuká, záleží na množství přeneseného viru, sérotypu viru, místě, kam byl člověk pokousán atd.
Po přenesení viru do rány se v ní virus vztekliny pomnoží a šíří se k nervovým zakončením, kterými dále proniká do centrální nervové soustavy.
V období před propuknutím nemoci může postižený pociťovat brnění, bolest v místě poranění, svědění, i přesto, že je rána již zhojena. Vzteklinu zprvu provází bolest hlavy, teploty.
Prvními vážnými příznaky je změna chování. Vzteklinu provází podrážděnost, nespavost, ale také nechutenství, zuřivost, deprese a nadměrná produkce slin. Dalšími příznaky pojícími se se vzteklinou jsou bolesti svalů, křeče, světloplachost, přecitlivělost na některé zvuky, dotyky, neschopnost komunikovat řečí a významná je i hydrofobie – strach z vody.
Později ochrnují polykací i dýchacích svalů, dýchání a příjem potravy tedy činí značné obtíže.
Nemocný podlehne vzteklině nejčastěji již v kómatu, kdy dochází k celkové svalové paralýze.
Jestliže se nemoc dostane do stádia příznaků, je neléčitelná a končí smrtí. Je tedy nutné po pokousání ránu vymýt – vodou, mýdlem, nebo vydezinfikovat a okamžitě navštívit lékaře a nechat se oočkovat.
Diagnostika
U zvířat u člověka se dá vzteklina spolehlivě prokázat z vyšetření mozkové tkáně. Zvíře, u nějž je podezření, že je nakaženo vzteklinou se utratí a mozek je prozkoumán. U nemocných se řídíme anamnézou, ve které je pokousání, a příznaky. Při podezření na vzteklinu léčíme pacienta, jako by ji měl.
Očkování proti vzteklině
Proti vzteklině existuje nejen očkování pro zvířata, ale také vakcína pro lidi. Nejčastěji je využívána u cestovatelů před cestou do rizikových oblastí např. Asie, Afriky… vakcína se podává ve třech dávkách 1., 7. a 28. den a přeočkování je nutné do jednoho roku po podání poslední dávky.
Další možností je pak vakcinace v případě pokousání, je nutné podat vakcínu nejdéle týden po pokousání. Vakcína se léčebně podává v 6 dávkách.
U vážných případů se pak kromě vakcíny přidávají i syntetické protilátky proti viru.
Autor: Drahomíra Holmannová
