Bércové vředy

Bércové vředy jsou chronickým a dlouhodobým onemocněním a jejich léčba vyžaduje aktivní přístup a spolupráci nemocného, stejně jako jeho obrovskou trpělivost a ukázněnost. Následující text by měl být jednoduchým návodem, jak můžete sami přispět k léčbě bércových vředů a jak se můžete aktivně podílet na urychlení procesu hojení a také jak po zhojení vředů upravit svůj životní režim, aby znovu nedošlo k recidivě onemocnění.

Co jsou to bércové vředy?

Bércový vřed lze definovat jako chronický defekt kůže charakterizovaný rozpadem tkáně a její nekrotizací. Bércové vředy mohou vznikat z různých příčin žilních, tepenných či smíšených.

Statistické údaje uvádějí, že až 1 % populace trpí bércovými vředy a takto postižených pacientů přibývá s věkem. Až 3,5 % obyvatel nad 65 let má vředy na bércích. Toto onemocnění je také třikrát častější u žen než u mužů.

Jaké jsou příčiny bércových vředů?

Příčinou bércových vředů jsou nejčastěji onemocnění cévního systému, žilního a tepenného. Proto také ve většině případů, když hovoříme o bércových vředech, máme na mysli bércové vředy žilního anebo tepenného původu. Další četnou skupinu tvoří bércové vředy u pacientů s cukrovkou, vředy vzniklé po úrazech (traumatické) a dále dekubity (proleženiny), vředy při nemocech krve, infekční vředy a vředy vzniklé na podkladě nádorů.

Klinický obraz i průběh onemocnění je odlišný podle příčiny bércového vředu, často je však přítomno zároveň i více etiologických faktorů (např. onemocnění tepen a onemocnění žil a ještě cukrovka). Hovoříme potom o bércových vředech smíšeného původu

Bércové vředy žilního původu (vředy venózní)

Bércové vředy jsou v největším počtu případů (73 %) nejtěžší komplikací chronické žilní nedostatečnosti, přičemž pod pojmem chronická žilní nedostatečnost rozumíme všechny stavy, které vznikají v důsledku městnání žilní krve v dolních končetinách při poruchách zpětného toku, čímž dochází ke vzniku přetlaku v žilním řečišti, žíly se rozšiřují a objevují se varixy (křečové žíly). Žilní chlopně postupně ztrácejí svoji ventilovou funkci a neodváděná tekutina se hromadí v podkoží.

K rozvoji onemocnění žilního systému přispívají tyto rizikové faktory:

• dědičná dispozice ke ztrátě elasticity žilní stěny
• obezita
• věk
• výskyt žilních onemocnění a bércových vředů v rodině
• proběhlý zánět v hlubokém žilním systému (trombóza)
• sedavé zaměstnání nebo dlouhé stání
• nedostatek tělesného pohybu
• větší počet těhotenství nebo hormonální léčba
• nepohodlná obuv s vysokými podpatky

S rozvojem poruchy funkce žilního systému se objevují jednotlivé známky žilní nedostatečnosti:

• otoky na dolních končetinách, nejvíce kolem kotníků,
• hemosiderinové pigmentace -- rezavohnědé zabarvení kůže na bércích
• kůže je tenčí, na povrchu s olupováním a velmi snadno dochází k jejímu podráždění, zvláště po aplikaci nejrůznějších zevních prostředků s přísadou bylin nebo jiných dráždivých látek (např. heřmánek, aloe, propolis, Alpa apod.)
• dochází ke ztrátě ochlupení na bércích a ke změnám na nehtech
• v oblasti vnitřního kotníku často vznikají drobné bělavé skvrny (tzv. bílá atrofie) a na jejich podkladě může dojít k rozpadu kůže

Žilní bércové vředy se objevují velmi často v oblasti kotníků, častěji na vnitřní straně, ale prakticky mohou vzniknout i v jiné oblasti na bérci. Bércové vředy u chronické žilní nedostatečnosti bývají rozsáhlé, ale vždy spíše mělké, mají nepravidelné okraje a na secernující spodině nacházíme převahu červené lesklé granulační tkáně. Mohou být přítomny i rosolovité žlutavé fibrinové povlaky

Bércové vředy tepenného původu (vředy arteriální)

Vznikají na podkladě onemocnění tepenného systému na dolních končetinách při zúžení nebo uzávěru tepen, zvláště u pacientů ve vyšším věku. Vředy mohou vzniknout také u pacientů s déletrvajícím vysokým krevním tlakem.

Tepenné vředy jsou nejčastěji lokalizovány na prstech a na patě, případně v oblasti zevního kotníku, a většinou jsou hluboké, mají výrazně navalité okraje, spodina secernuje jen omezeně a často je krytá pevně lpící odumřelou tkání

Bércové vředy u pacientů s cukrovkou (vředy diabetické)

Na vzniku těchto vředů se podílí onemocnění tepen a nebo onemocnění periferních nervů u pacientů, kteří mají diabetes mellitus.

Vředy u diabetiků nacházíme na dolních končetinách v oblasti působení tlaku nad kostními výčnělky, např. na ploskách nebo na spodních stranách prstů, také v místech naléhání nevhodné obuvi. Tyto vředy jsou nevelké, ale hluboké, často je lemuje prstenec ztvrdlé kůže. Spodina může být krytá odumřelou tkání, nebo je chabá, špekovitá bez větší sekrece.