Downův syndrom a další chromozomální odchylky

Chromozomální odchylky (aberace) jsou způsobené chyběním nebo přebýváním části chromozomu (případně celého chromozomu, nebo dokonce více chromozomů). Každý člověk má v každé buňce kompletní genetickou výbavu -- 46 chromozomů. Z nich je 44 tzv. somatických chromozomů a dva tzv. pohlavní chromozomy X a Y, které se podílejí na určení pohlaví člověka. Každá žena má ve své genetické výbavě dva X chromozomy (zapisujeme 46,XX); každý muž má jeden X a jeden Y chromozom (46,XY).

Chyba v počtu chromozomů znamená pro jedince vždy závažné problémy.Zejména početní chyby tzv. velkých chromozomů jsou často letální (smrtelné) pro plod a mohou vést ke spontánním potratům. Někdy může dojít k přestavbám mezi jednotlivými chromozomy, které si vymění svoje části. Pokud je celkové množství genetické informace zachováno, jedná se o tzv. balancovanou chromozomální aberaci (tzn. genetický obsah všech 46 chromozomů je kompletní a pouze se přestaví). Balancované translokace svému nositeli většinou nevadí -- je klinicky zdráv a mohou se přenášet bez jakýchkoliv příznaků i několik generací. Ve chvíli, kdy nositel předá svému potomkovi přestavěný chromozom a druhý rodič přidá "správný" chromozom však dochází k nebalancované chromozomální aberaci. Ta již znamená, že potomkovi kousek některého chromozomu přebývá nebo chybí (tedy celkové množství genetické informace se změní) se všemi nepříznivými důsledky.

Chromozomální aberace somatických chromozomů

DOWNŮV SYNDROM

Jednou z nejčastějších a nejznámějších (i mezi laiky) chromozomálních aberací je tzv. Downův syndrom. Jedná se o charakteristickou tělesnou a duševní poruchu způsobená nadpočetným 21. chromozomem (trozomií). Karyotyp u takového dítěte je 47, XX, + 21 nebo 47, XY, + 21. Většinou se jedná o tzv. prostou trisomii, která vzniká náhodným neoddělením chromozomů od sebe při dozrávání vajíčka nebo spermie. Většina matek dětí s prostou (náhodnou) trizomií má v době porodu víc jak 35 let (viz kapitola o prenatální diagnostice). Asi 10 % pak vzniká právě následkem balancovaných translokací. Tyto případy již nejsou náhodné -- jsou dědičné.

Downův syndrom se v naší populaci vyskytuje u 1 novorozence ze 700 až 800 živě narozených. Průběh těhotenství je většinou bez komplikací, děti se rodí donošené s normální porodní váhou. Jedinci s Downovým syndromem mají malou zavalitou postavu (konečná výška je 144 - 155 cm), IQ 25 - 50, přičemž variabilita dovedností je velká, jsou sociálně adaptabilní, muzikální, většinou velmi přátelští. Typický je obličej -- šikmé oči s kožní řasou (epicanthem), menší lebkou, kožní řasa na zátylku, krátký krk, široký kořen nosu, malá ústa, větší jazyk, malé nízko posazené uši. Na končetinách jsou patrné krátké prsty, opičí rýhy na rukou. Třetina dětí má srdeční vadu a některé další vrozené vývojové vady.

Riziko opakování stejné chyby u dalšího dítěte je v případě prosté trizomie malé. Jedinou 100 % metodou, jak prenatálně prokážeme chromozomální chybu u plodu, je stanovení karyotypu plodu z plodové vody event. jiných buněk plodu. Jako pomocná vyšetření slouží již zmiňovaný biochemický screening a ultrazvukové vyšetření v těhotenství.

Edwardsův syndromjezpůsobený nadpočetným 18. chromozomem. Jedná se o těžký malformační syndrom. Těhotenstvíbývá komplikováno zaostáváním růstu plodu, častá je i intrauterinní smrt. Prognosa pro život je špatná, většina dětí umírá v novorozeneckém věku, asi 12 % přežívá kojenecký věk.

PATAUŮV SYNDROM

Těžký malformační syndrom způsobený nadpočetným 13. chromozomem. Těhotenství často končí samovolným potratem nebo předčasným porodem. Víc než 90 % dětí umírá do jednoho roku.

Ostatní chromozomální aberace somatických chromozomů jsou vzácnější. Některé příznaky jsou typické, některé společné. Vždy se setkáváme se závažnou psychomotorickou retardací. Je třeba si uvědomit, že při chromozomální aberaci se může vyskytnout závažná vrozená vada kteréhokoliv orgánu. Vady vnitřních orgánů jsou pak limitujícím faktorem délky života postižených.

Léčba je vždy pouze symptomatická. To znamená, že chromozomální aberaci již vzniklou vyléčit nelze -- nelze v každé buňce těla opravit 1 chromozom.

Prenatální diagnostika i genetické poradenství jsou pro všechny chromozomální aberace společné a jsou uvedeny u Downova syndromu.

Chromozomální aberace pohlavních chromozomů

Aberace pohlavních chromozomů jsou poměrně časté, přičemž riziko opakování v rodině je většinou malé. Pohlavní chromozomy mají vliv zejména na vývoj pohlavních orgánů. Dle dlouhodobých studií se jedinci s abnormalitami pohlavních chromozomů prakticky neliší od zdravé populace vzrůstem, vzhledem ani schopnostmi. Kromě monozomie X (Turnerův syndrom) tedy nesplňují typická diagnostická kritéria syndromu.

KLINEFELTERŮV SYNDROM

Osoba trpící Klinefelterovým syndromem je muž s nadpočetným X chromozomem (47,XXY). Vyskytuje se u 1 chlapce z 670 novorozenců mužského pohlaví. Je častější u dětí matek starších než 35 let. Do puberty je vzhled i vývoj nenápadný, někdy může být lehká psychomotorická retardace. V naší genetické poradně jsme však diagnostikovali tento syndrom u několika vysokoškolsky vzdělaných mužů, kteří se dostavili s partnerkami pro neplodné manželství.

Puberta je opožděná, bývá hypogenitalismus, prakticky vždy je aspermie, tzn. sterilita, gynekomastie a ženské rozložení ruku, dlouhé dolní končetiny.

Léčebně se dá ovlivnit gynekomastie - plastická úprava, je vhodná hormonální substituce. Nejlepší účinky substituce se dosahují pokud se začne již před nástupem puberty. Fertilitu neovlivníme! Genetické riziko opakování pro sourozence je minimální (stejně jako u ostatních trisomií tj. < 1 %).

TURNERŮV SYNDROM

Osoba trpící Turnerovým syndromem je žena s chybějícím X chromozomem (45,X). Vyskytuje se u 1 dívky z 2000 novorozenců ženského pohlaví Prenatálně v embryonálním období je často plodový váček vstřebán. U plodu je při ultrazvukovém vyšetření patrné prosáknutí až celkový otok plodu. Tyto příznaky ve III. trimestru mizí a novorozenec se rodí pouze s prosáknutím dolních končetin a kožními řasami (pozůstatek otoků) - tzv. pterygia.

Novorozenec se rodí v termínu, má většinou nižší porodní váhu, nízkou vlasovou hranici, na nohou otoky, který rychle ustupují. V dětství je patrná stigmatizace - trojúhelníkovitý obličej, pokles víček, vadný skus, nízko posazené uši. U 20% dívek je srdeční vada, u 50% vada ledvin. Genitál je dětský, nedochází k rozvoji puberty,. Maximální výška v dospělosti je 150 - 155 cm, IQ je většinou normální, typický je špatný prospěch z matematiky. Léčebně lze ovlivnit vzhled - plastická úprava pterygií ev. zevního genitálu, je nutná hormonální substituce pohlavními hormony a růstovým hormonem.