Nejčastější tabu: sex a smrt

Jeden z největších objevitelů, mořeplavců a cestovatelů 18. století, kapitán James Cook, zavítal v roce 1777 na polynéský ostrov, kde ho obyvatelé velmi přátelsky přivítali. Ostrov nazval "Přátelský", dnes se jmenuje Tonga. Odtud kromě jiného přivezl slovo tabu, do angličtiny převzaté z místního jazyka jako "taboo". V polynéských souvislostech jde o něco, co je ve společnosti zakázané, ale taky nedotknutelné, k čemu se nemáme přibližovat a už vůbec si s tím zahrávat.

Původní obyvatelé ovšem naplňovali význam tohoto slova odlišně od dnešního pojetí. Lidé z jižního Pacifiku jsou dodnes známi například velmi otevřeným vztahem k sexu, což se nedá říci o většině lidstva západní polokoule. Ano, sex patří dnes stále k velkým tabu, stejně jako třeba smrt. Smrt je záhadná, děsivá svou konečností a schopnost vypořádat se s její nevyhnutelnou existencí patří k filosofickému předpokladu spokojeného života. Zmírnit její definitivu se snaží většina náboženství.

Se smrtí souvisejí i mnohé nemoci, které lidi sužují, a tak se tabu smrti rozšířilo i o ty choroby, které ke smrti vedou či k ní vést mohou. Proto lidé běžně hovoří o své angíně nebo bolavém zubu, ale neradi se zmiňují o své rakovině nebo třeba infekci HIV, spojující navíc tabu sexu i smrti.

O problémech se sexem mluvit nechceme

Sex sám naopak většinou přináší lidem potěšení a/nebo nový život. Tabu je tu jaksi méně pochopitelné a je dáno hlavně společenskými a náboženskými normami. Jakkoliv obecně jsme k sexu celkem otevření (díváme se na erotické filmy, povídáme si anekdoty se sexuálním podtextem, reklamní průmysl mohutně využívá sexuální symboliky), nastane-li problém, těžko si ho připouštíme a k tomu, abychom vyhledali pomoc, často velmi obtížně sbíráme síly. Možná právě až přílišná mediální otevřenost s poselstvím toho, že vše vždy funguje prostě skvěle, jinak to zkrátka není normální, situaci dále zhoršuje a navozuje pocity studu, když vybočujeme z normy. Kupříkladu mužům trvá v průměru 2,5 roku od počátku potíží, než se odhodlají navštívit odborníka. Mnohdy je to doba, za kterou se jejich partnerství výrazně pokazí nebo dokonce rozpadne.

Málo o sexu hovoříme se svými partnery či partnerkami, ještě méně s vlastními dětmi. A přitom nezáleží na vzdělání, inteligenci nebo povolání. Je to ale škoda. Četné potíže se dají snadno řešit zkraje a velmi těžko, když jsou zabetonovány strachem a mlčením.

Z tabu sexu těží ti, kdo nabízejí snadná řešení ve formě různých zázračných doplňků stravy s obrovskou reklamou. Takové bobulky pak dále oddalují rozumné řešení a přispívají k pocitu beznaděje. A tak jsem rád, že se na těchto stránkách dostane prostoru těm, kdo hledají pomoc a sbírají odvahu vyjít ze stínu se svým osobním tabu. A přeji jim, aby našli na druhé straně toho, kdo jim s jejich problémem dokáže pomoci.

MUDr. Ondřej Trojan www.thklinika.cz