Jedná se o jevy, které jsou vlastní každému člověku, samy o sobě mají ve své podstatě ochranný význam. Umožňují jedinci reagovat včas na hrozící nebezpečí, kterému může organismus čelit buď bojem a nebo útěkem. Proto ne každý takovýto příznak lze "psychiatrizovat", tzn. považovat jej za příznak duševní nemoci.
Z odhadů Světové zdravotnické organizace vyplývá, že v roce 2020 již bude deprese druhou nejčastější nemocí hned po chorobách srdce a cév. Proč? Jak vysvětluje psychiatr Filip Španiel z Psychiatrického centra Praha vzestup na řebříčku není dán tím, že by se zhoršovaly životní podmínky, respektive zvyšovala míra stresu, která je jednou z příčin deprese. Je to prostě jen tím, že s některými nemocemi si medicína lépe ví rady.
Mnoho z nás má tendenci o depresi hovořit, vždy když nás něco rozčílí nebo zklame. Tak to ale samozřejmě není. Deprese je stav mnohem obtížnější, stav, který nelze ovládnout, který nelze zahnat tabulkou čokolády, stav se kterým se postižený sám nevyrovná. Ono pověstné, to musím zvládnout sám, to přemůžeš, tady prostě neplatí.
O tom, jaké jsou příčiny deprese se dlouho jen spekulovalo. Hovořilo se o takzvaných endogenních depresích a exogenních, přičemž jedněm se přisuzovala opravdu porucha v mozku, druhým jen vliv okolí. Co se ale v mozkové tkáni opravdu děje, dlouho nikdo netušil. Pomohly až nejnovější zobrazovací metody. Ty dnes dokáží nejen popsat změny ale zjednodušeně řečeno také to, jaké látky a v jakém množství se v dané chvíli tvoří a přenášejí v jednotlivých částech mozku. A to je velmi důležité. Protože právě nedostatek některých látek v mozku, které přenášejí informace mezi buňkami, je znakem toho, že nemocný trpí depresí, dřívější rozdělování bylo tedy mylné.
K léčbě depresí používají dvě metody, které se mohou navzájem kombinovat. Jde o psychoterapii a léky – antidepresiva. Ta jdou proti příčině depresí a normalizují fungování těch buněk mozkové tkáně, kde se deprese zjednodušeně řečeno tvoří, a které jsou depresí poškozovány. Antidepresiva tedy působí stejně jako třeba antibiotika – obě řeší příčinu potíží, zatímco například léky na bolest stejně jako na uklidnění jen tlumí některý z příznaků.
Jak vysvětluje psychiatr Jiří Horáček z Psychiatrického centra Praha, antidepresiva nedělají nic jiného než chorobně špatnou náladu zlepšují. „Mýtus, že jsou to jen berličky pro lidi bez vůle, je nesmyslný. Deprese se vůlí zvládnout nedá a pokud se to podaří, tak to nebyla deprese,“ říká Jiří Horáček.
Přidat nový komentář