Jedná se o jevy, které jsou vlastní každému člověku, samy o sobě mají ve své podstatě ochranný význam. Umožňují jedinci reagovat včas na hrozící nebezpečí, kterému může organismus čelit buď bojem a nebo útěkem. Proto ne každý takovýto příznak lze "psychiatrizovat", tzn. považovat jej za příznak duševní nemoci.
Kdo z nás je normální? Tak zní heslo kampaně, která probíhá od srpna do září v pražském metru v rámci projektu Změna. Cílem kampaně je upozornit na projevy diskriminace ze strany většinové společnosti vůči lidem, kteří trpí duševní chorobou.
Kampaň Kdo z nás je normální aneb pečujme o své duševní zdraví bude ve vagonech pražského metra a ve stanici Můstek probíhat až do Cestující se do té doby budou moci seznámit s životními příběhy lidí, kteří trpí nejrůznějšími duševními poruchami, a také s obrazy, které malují v rámci terapie. „Česká společnost bohužel stále neakceptuje osoby s duševními poruchami,“ domnívá se vedoucí projektu Změna Barbora Wenigová. „Naším záměrem je proto vzbudit o tuto problematiku zájem a přispět tak k odbourání negativních předsudků o duševně nemocných,“ dodává.
Každý sedmý někdy trpěl depresí
Duševní onemocnění přitom zdaleka nejsou něčím, co by obyčejného člověka nikdy nemohlo potkat. Málokdo ví, že například každý sedmý člověk v České republice někdy trpěl depresí a každý stý schizofrenií. „Chceme proto upozornit na fakt, že duševní poruchy by neměly být tabuizovány,“ dodává prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., předseda správní rady Nadace Academia Medica Pragensis.
Duševní chorobou trpěla v minulosti celá řada slavných lidí. Jejich stav jim mnohdy nedovolil věnovat se plně své profesi a pouze v některých případech jim léky či odborná péče dovolily vrátit se k práci. Například slavný spisovatel Ota Pavel (1930 – 1973) trpěl se schizoafektivní poruchou, kvůli níž musel odejít do předčasného důchodu. Jeho nemoc se projevovala jako střídavé ataky chorobně smutné nálady doprovázené bludy a stavů naprosté pohody. V současné době jsou první volbou léčby této duševní poruchy takzvaná antipsychotika 2. generace s minimálními vedlejšími účinky.
Takzvanou bipolární afektivní poruchou, tedy maniodepresivní, trpěl britský politik Winston Churchill (1874 – 1965) nebo spisovatelka Virginia Woolfová (1882 – 1941), která dokonce spáchala sebevraždu.. S depresemi se potýkal fyzik Isaac Newton (1642 – 1727) nebo irská zpěvačka Sinead O´Connor.
Podle MUDr. Lucie Motlové z Psychiatrického centra v Praze se však dá většina těchto duševních poruch – i přes nejasnosti v jejich podstatě – za pomocí léků a rodinných terapií léčit nebo alespoň „přidržet na uzdě“. Například třetina pacientů s diagnózou schizofrenie se své nemoci po léčení zcela zbaví. Třetině se příznaky onemocnění vracejí a další třetina pacientů vyžaduje dlouhodobé léčení. Pakliže se člověk dostane do deprese, s jeho problémy mu podle Mudr. Motlové může pomoci nejen psycholog či psychiatr, ale i praktický lékař, který včas podá antidepresiva, případně probere s pacientem možnost léčby u odborníka. Léky pomáhají stabilizovat i stav pacientů s maniodepresí, u nichž se mohou obě fáze nemoci střídat dokonce i během jednoho dne.
Jako další téma se zde objeví článek o funkčních potravinách. Naposledy, podesáté, si s Lidovými novinami zacvičíte v rámci letního seriálu Aby záda nebolela. Tentokrát budeme protahovat oblast krční páteře.
Přidat nový komentář