Léčivé rostliny používané při zánětech dýchacích cest 2. část C-H

Černucha setá (Nigella sativa)
Rostlina se do našich zemí rozšířila z jižní Evropy a západní Asie. Roste na rumištích a podél plotů. V lidovém léčitelství se používá květ bez stopek i se stopkami a plody . Květ se sbírá za suchého počasí těsně před rozvinutím. Suší se rychle ve stínu. Nesmí při sušení zhnědnout. Plody se otrhávají až úplně dozrálé a suší se na slunci. Květ obsahuje silice, glykosidy, cholin, třísloviny. Ve zralých plodech byly zjištěny organické kyseliny, cukry, anthokyanová barviva, vitamín A, vitamín C a silice. Plody působí mírně projímavě. Květy mají potopudné účiny, snižují horečku. *Horký nálev připravený z: 5g sušených květů přelitých 2dcl vroucí vody se nechá stát 10 minut. Po té co nejteplejší pijeme v klidu na lůžku. Užíváme několikrát denně.

Devětsil zvrhlý (Petasites hybridus)
U nás roste na vlhkých humózních půdách v horských a podhorských oblastech. Rostlina kvete celé léto od června do září. Květy se otrhávají postupně. Suší se rychle ve stínu či umělým teplem při teplotě do 50°C. Usušené květy musí být zlatožluté. Je třeba skladovat květy v suchu, jinak zhnědnou a klesá v nich množství účinných látek.
Z obsahových látek jsou pro její účinky nejdůležitější saponiny, sliz, třísloviny, flavonoidní glykosid hesperidín, hořčiny, sacharidy a silice. Využívá se její expektorační účinek (usnadňuje vykašlávání) a mucilaginózní účinek (sekret v dýchacích cestách se stává řidším a méně vazkým). Expektorační účinek je vyvolán reflexně, působením saponinů na žaludeční sliznici se zvyšuje sekrece hlenů v dýchacích cestách a jeho vykašlávání se stává lehčím. Silice a flavonoidy pomáhají tím, že urychlí odstranění cizorodých částic (bakterií a poškozených částic odloučených ze sliznice). Pokud je kašel dráždivý, přítomný sliz vytváří na sliznici ochranný povlak. Tak potlačuje dráždění k neproduktivnímu kašli , který by pacienta vysiloval. Nejvhodnější lékovou formou je *nálev připravený ze: 3g sušeného květu na 4dcl šálky vroucí vody. Spaříme a necháme 15 minut stát. Je třeba pít 2-3x denně. V některých případech bývá vhodnější připravit odvar.

Dobromysl obecná (Origanum vulgare)
Tato vytrvalá rostlina je rozšířená v teplejších oblastech Evropy a Asie. Používanými částmi jsou kůra a semena. Na jaře se sbírá kůra z větví, 10cm tlustých a nejvýše dvacet let starých. Suší se při teplotách do 50°C. Žaludy se sbírají na podzim. Oloupou se a praží. Po zhnědnutí se drtí na prášek. Kůra obsahuje třísloviny, kyselinu kvercetinovou, pyrogalové a katechinové sloučeniny. Semena obsahují také glukokinin. *Odvar připravený z: 3g sušené dubové kůry se přelije 0,25 l studené vody a povaří se. Používá se ke kloktání při zánětech sliznice v dutině ústní, angínách a zánětech hltanu.

Fenykl obecný (Foeniculum vulgare)
Původně rostl planě v západní Asii a Středomoří. Odedávna byl používán jako Asii, Severní Americe i Austrálii. Pro farmaceutické účely se pěstuje ve velkém na polích. Používanou částí jsou květenství-úbory. Suší se rychle při teplotách do 40°C. Se sušeným heřmánkem není vhodné zbytečně manipulovat, snadno se drolí. Heřmánek obsahuje silici, kumaríny, flavonoidy a slizy. Silice je tvořena chamazulénem, bisabololem, farnezénem a dalšími složkami. Účinné látky heřmánku působí dezinfekčně a protizánětlivě, uvolňují křeče, zvyšují pocení. V nálevu, který připravíme spařením polévkové lžíce sušeného heřmánku půl litrem vroucí vody, podáváme na podporu pocení při horečnatých zánětech dýchacích cest. Nálev připravujeme v čas potřeby, nenecháváme dlouho stát, aby neztratil účinnost. Tento nálev je vhodné použít i ke kloktání při angínách, zánětech hltanu. Heřmánkový nálev, tinkturu či extrakt lze využít také k inhalacím při rýmě, zánětech nosohltanu, hrtanu či průdušek.

Hořčice bílá (Sinapis alba)
Hořčičné semínko se získává také z hořčice bílé (Sinapis alba). Stejně jako u nás je rozšířena v celé Evropě. Její lodyhy bývají vzpřímené, nevětvené. Kvete bíle od května do září. Sbíranou částí jsou bílé květní koruny, jež se otrhávají za suchého počasí. Při sušení nesmí zhnědnout. Proto je třeba sušit ji rychle a šetrně při teplotách do 35°C. Sušenou hluchavku je nutné uchovávat v suchu a občas také přesušit. Hluchavka má velmi specifickou vůni, která nemusí být každému zcela příjemná. Dojde-li k jejímu zhnědnutí, nelze ji již použít. Obsahuje slizovité látky, silici, třísloviny, flavonoidní glykosidy, saponiny, cholin a biogenní aminy. Díky přítomným saponinům ulehčuje odkašlávání. Působí také protizánětlivě. Při zánětech dýchacích cest lze použít *nálev připravený: přelitím 3g sušených hluchavkových květů 2dcl vroucí vody. Vhodné je vypít dva až tři šálky denně před hlavními jídly.