Echinacea je rostlina domácí na prériích Severní Ameriky, ale dá se vypěstovat i u nás. Odpradávna ji používaly k léčbě staré indiánské kultury a daly jí jméno sluneční klobouk...
Kašlací reflex je aktivní obranou dýchacích cest proti infekci. Na sliznicích se tvoří hlen, který je chrání před napadením infekcí. Infekční agens či jinou škodlivinu obalí a umožní její odstranění z dýchacích cest.
Rostliny užívané při zánětech dýchacích cest se dělí do dvou skupin.
* Expektorancia působící reflexně
Ty především povzbuzují odkašlávání. Obsahují látky působící prostřednictvím nervů a ovlivněním svalů v dýchacích cestách, vyvolávají zvracivý reflex – např. ipekakuána, břečťan, divizna, lékořice.
* Expektorancia působící lokálně
Sem patří léčivé rostliny, které usnadňují odkašlávání. Obsahují látky rozpouštějící hlenovité povlaky v dýchacích cestách, látky působící dráždivě na žlázy v dýchacích cestách snižující hustotu hlenu, látky s účinkem dezinfekčním, podpořeným přítomností silic nebo látky slizovité usnadňující svými místními účinky odkašlávání a tlumící kašlací reflex – např. mateřídouška, tymián, kleč, fenykl, anýz.
Prostředky určené přímo k tlumení kašlacího reflexu jsou označována jako antitusika – např.jitrocel, len, lišejník islandský, podběl.
Andělika lékařská (Archangelica officinalis)
Roste v Evropě a Asii. Používanými částmi jsou kořen a plody. Nať sbíráme v době květu tj. v květnu až září. Seřízneme jí 30cm od vrcholu a sušíme v tenké vrstvě ve stínu nebo při umělém teple do 35°C. Je oblíbeným lidovým prostředkem hlavně v Itálii, Francii, Španělsku či Portugalsku. U nás se častěji než jako léčivá rostlina používá jako koření. Obsahuje zejména silici a třísloviny. Má protikřečový, antibakteriální, protizánětlivý a znecitlivující účinek. Zvyšuje žaludeční činnost a působí proti nadýmání. *Vnitřně se užívá nálev připravený z: 5g sušené bazalkové natě, které se přelijí 4dcl vroucí vody. Pije se jednou denně. Při dráždivém kašli bývala doporučována také jako kloktadlo. Kombinuje se hlavně s heřmánkem a fenyklem.
Bedrník anýz (Pimpinella anisum)
Tato rostlina pochází z Přední Asie. V lidovém léčitelství i v medicíně se užívala už velmi dávno. Roste na pastvinách, lukách, na mezích či v křovinách. V lidovém léčitelství se používá kořen, který se sbírá buď na jaře a to v březnu či dubnu, případně na podzim zejména v září a říjnu. Suší se šetrně při teplotách do 35°C. Obsahuje zejména silice, saponiny, kumaríny (pimpinellin) a třísloviny. Zvyšuje sekreci žláz hlavně v dýchacích cestách a tak usnadňuje odkašlávání. Furanokumaríny působí přecitlivělost vůči slunečnímu záření.
*Vnitřně ho podáváme v nálevu připraveném: přelitím 2,5g sušeného bedrníkového kořene šálkem vroucí vody nejlépe dvakrát denně. Sekretolytický účinek bedrníku je z výhodou užíván při katarálním zánětu horních cest dýchacích. Někdy se užívají lihové výtažky.
Blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus)
Tento strom je původem z Austrálie a Tasmánie, ale dnes se pěstuje po celém světě i v horských lesích. V dubnu, ještě před rozvinutím, se sbírají borové pupeny. Suší se v tenkých vrstvách ve stínu přirozeným teplem. Sušené pupeny silně voní po pryskyřici. Borovicové pupeny obsahují hlavně silici s alfa pinenem. Terpentýnový olej, který je přítomný ve dřevě, dráždí kůži i sliznice. Vnitřně, v malých dávkách ve formě inhalací nebo aerosolových směsích, ulehčuje odkašlávání. Používá se při akutních zánětech dýchacích cest a bronchiektaziích.
Kdy se aplikaci raději vyhnout
Jeho použití by se měli vyhnout lidé s chorobami ledvin.
Hlavěnka dávivá, Brazilská ipekakuána (Cephaëlis ipecacuanha)
Hlavěnka pochází z Brazílie, kde se pěstuje i roste ve volné přírodě. V červnu a červenci se sbírá kvetoucí nať. Suší se při teplotách do 45°C. Obsahuje zejména alkaloidy (vinkamin,vinkanorín, vinblastin, vinkristin a mnoho dalších), saponiny, třísloviny, pektín, hořčinu vincín, flavony, deriváty kyseliny ursolové. V lidovém léčitelství se používal k tlumení kašle.
Pozor na bezpečnost
Rostlina je silně účinná a mohla by způsobit při nesprávném užití otravu. Protože známe řadu bezpečnějších rostlinných prostředků, dávkování nati brčálu barvínku neuvádíme.
Brukev černohořčice (Brassica nigra)
Tato rostlina se k nám rozšířila ze Středomoří. Zplanělý břečťan se vyskytuje občas ve stinných lesích. Na jaře nebo v létě se sbírají listy, které se suší. Při sušení nesmí zhnědnout. Zhnědlé listy je třeba odstranit. Listy břečťanu obsahují saponiny, glykosidy, třísloviny, kyselinu chlorogenovou a jód. Množství obsahových látek se může lišit podle stanoviště, kde rostlina roste. *Vnitřně se užívá odvar připravený z: 1,5g sušeného listu břečťanu, který vložíme do šálku studené vody. Přivedeme k varu a v zakryté nádobě vaříme 10-15 minut. Pak necháme dalších 15 minut stát a přecedíme. Odvar se pije obden ráno nalačno nebo večer před spaním.
Pozor při srdečně-cévních onemocněních
Čerstvé listy mohou při sběru vyvolat podráždění kůže V terapeutických dávkách nemá vedlejší účinky. Tyto dávky ale není vhodné překračovat, neboť by mohlo dojít k otravě. Po požití větších dávek může dojít u postižené osoby ke zúžení cév a zpomalení srdeční činnosti. Užívání břečťanu proto také není vhodné pro pacienty se srdečními a cévními chorobami.
