Klasické rentgenové metody mají jednu zásadní nevýhodu: záření proniká jednotlivými částmi těla, ale znázorňuje je všechny v jedné rovině, "jednu přes druhou". I školený lékař pak někdy těžko odhaduje vzájemné vztahy zobrazených útvarů, nemluvě o tom, že sytý "stín" kostí překryje vše ostatní, co se znázorňuje méně zřetelně. Snahy zobrazit jednu, poměrně tenkou vrstvu (tomografie) byly jen málo úspěšné. Tento problém mohl být vyřešen teprve tehdy, když rozvoj výpočetní techniky umožnil souběžné zpracování velkého množství dat.
Princip metody: V prstenci ("tunelu") tomografu probíhá rentgenování současně v mnoha směrech a výkonný počítač rekonstruuje řez kolmo k podélné ose lidského těla nebo jeho části, tedy v rovině, která do té doby byla pro rtg diagnostiku zcela nedostupná. Výsledkem je celá sada obrázků, které postupně, ve vrstvách silných jen několik milimetrů, zřetelně znázorňují všechny orgány, cévy, svaly, tukovou tkáň i -- eventuálně -- přítomnost volné tekutiny. Ohromným přínosem počítačové tomografie a její první doménou bylo zobrazení mozku. Ten bylo do té doby možno znázorňovat jen nepřímo, zobrazením mozkových cév po podání kontrastní látky. Vynález počítačové tomografie byl také po zásluze odměněn Nobelovou cenou za lékařství a fyziologii (A. M. Cormack a G. N. Hounsfield, 1979).
Čtěte také: Co vás čeká na vyšetření CT
Dnes, po více než 25 letech od prvních CT vyšetření, je počítačová tomografie jednou ze základních zobrazovacích technik, omezenou především vysokou pořizovací cenou přístroje, nutností dopravit nemocného k přístroji a do jisté míry také radiační zátěží, která je větší, než při klasickém snímkování. Množství informací, které získáváme, je ovšem nesrovnatelné jak do množství, tak do detailů - běžně lze rozlišit podrobnosti menší než 5 mm. Moderní velmi výkonné přístroje zhotovují jednotlivé "řezy" tak rychle, že jsou schopny vytvářet trojrozměrné rekonstrukce vyšetřovaných orgánů, např. páteře.
Počítačovou tomografií lze zobrazit nejen mozek, kostru a parenchymové orgány dutiny břišní, ale i plíce, které jsou např. ultrazvuku nepřístupné. Pro lepší znázornění a odlišení struktur se používá kontrastních látek, které se podobně jako u klasických rtg metod jednak aplikují do žíly, jednak je může pacient vypít -- tím se odliší střeva od jiných orgánů. Také při CT vyšetření se vyžaduje, aby vyšetřovaný byl nalačno, pokud je vyšetřována dutina břišní.
Přes veškerou dokonalost není počítačová tomografie ideální, stoprocentní metodou, která by stála výše než vše ostatní. V některých oblastech nedává tak dobré výsledky jako sonografie (vyšetření žlučníku a žlučových cest) nebo magnetická rezonance (např. vyšetření podvěsku mozkového, hypofýzy). Jindy teprve kombinace několika různých vyšetření odhalí podstatu obtíží pacienta a umožní cílenou léčbu.
Přidat nový komentář