Proč se chodí „na krev“? Naučte se rozumět laboratorním výsledkům

Dumali jste někdy nad tím, co znamenají zkratky a čísla ve zprávě od lékaře? Informoval vás gastroenterolog o výsledcích testů, které vám nic neříkaly? Na příští kontrole může být všechno jinak!

Připravili jsme pro vás přehled základních laboratorních vyšetření při Crohnově nemoci a ulcerózní kolitidě. Abychom nepsali zbytečně složitě, hodnoty uvádíme bez jednotek. Čísla jsou však přesně taková, jaká vám lékař sdělí nebo ukáže na papíře.

Základ vypovídá o zánětu a krvácení

Lékař může na žádance do laboratoře zaškrtnout mnoho políček. Záleží, co všechno bude chtít zkontrolovat. Ne vždy má důvod prověřovat stav ledvin, jater nebo krevních tuků. To, co gastroenterologa u pacienta s IBD zajímá vždycky, jsou:

1. Minerály – sodík (Na), draslík (K), chlor (Cl). Jejich vychýlení mimo normu, zejména pokles draslíku (K), může vzniknout při dlouhodobém průjmu. Protože je rovnováha minerálů životně důležitá, je nutné je kontrolovat a závažné odchylky léčit.
2. CRP neboli C-reaktivní protein. Hladina této bílkoviny v krvi vzrůstá při probíhajícím zánětu. Hlavně při tom infekčním – bakteriálním, ale také při autoimunitním. A IBD je autoimunitní zánět. Normální hodnota CRP se blíží nule, nad 10 už je mírně zvýšený, vysoké hodnoty sahají přes 100.
3. Leukocyty (Leu, WBC) neboli bílé krvinky. Také stoupají při zánětu. Jejich normální počet je do 10 000.
4. Krevní obraz. Při častém krvácení do stolice nebo při dlouhodobé nemoci se zhoršují parametry takzvaného krevního obrazu. Může ubývat krevního barviva hemoglobinu (Hb), červených krvinek (Ery, RBC) nebo se snižovat velikost červených krvinek (MCV).
5. Železo (Fe). Je provázané s chronickým zánětem, poškozením střevní stěny i krvácením. Jeho hladina proto často bývá u lidí s IBD nízká a je potřeba ho doplňovat.

Protilátky v krvi usvědčí chorobu

Neexistuje test, který by s jistotou potvrdil nebo vyvrátil Crohnovu chorobu nebo ulcerózní kolitidu. Přítomnost některých protilátek, které v krvi zdravého člověka nemají co dělat, ale podezření na střevní zánět výrazně posílí.

• Protilátky ASCA jsou pozitivní u 60–70 % lidí s Crohnovou chorobou, u 10–15 % jedinců s ulcerózní kolitidou, ale jen u 2 % zdravé populace.
• Protilátky pANCA se dají najít u 60–80 % lidí s ulcerózní kolitidou a u 10–15 % osob s Crohnovou chorobou.

Význam odběru stolice roste

Kalprotektin je bílkovina, která pochází z bílých krvinek. Vysoká hodnota kalprotektinu ve vzorku stolice ukazuje na aktivní zánět ve střevech, který je s rozpadáním bílých krvinek vždy spjatý. Používá se jak pro odlišení IBD od jiných, nezánětlivých nemocí (například od dráždivého tračníku), tak pro sledování aktivity choroby.

Normální hodnota fekálního kalprotektinu je zhruba do 50, při vzplanutí zánětu se pohybuje i kolem 1000.

(luko)

Zdroje:

labtestsonline.org/understanding/conditions/inflammatory-bowel/start/2

ČERVENKOVÁ, Renata. Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-600-7.