Ozařování při nádoru prsu se odrazí na stavu kůže

Radioterapie má více podob

Přístroje a postupy používané v radioterapii se stále zdokonalují. Umožňují stále přesněji zaměřit nádor a ozářit ho co největší dávkou, která zničí přítomné nádorové buňky. Pacienti se mohou setkat s různými typy radioterapie. Ne všechny jsou vhodné pro každý nádor – záleží na jeho velikosti, hloubce uložení či rychlosti růstu. Odborný lékař vždy posoudí, který druh léčby pro vás bude mít největší přínos.

• Brachyterapie. Jde o tzv. vnitřní ozařování. Radioaktivní zrna jsou pomocí přístrojů na různě dlouhou dobu zavedena do oblasti nádoru, což umožňuje vyšší dávku pro nádor a menší poškození zdravého okolí a kůže.
• Zevní radioterapie. Zde existuje více technik. Obecně se proud záření z lineárního urychlovače (mimo tělo pacienta) zacílí na oblast nádoru. Díky přesnému propočítání a zaměření paprsku záření se snižuje poškození okolí.
• Protonová terapie. Je to forma zevní radioterapie, která na rozdíl od předchozích dvou typů, které užívají fotonové záření, využívá paprsek urychlených protonů. Ozařuje pouze ohraničenou oblast v tkáních, přičemž dochází k minimálnímu poškození okolních tkání a kůže.

Průběh ozáření

Ozařovaná oblast se přesně vypočítá pomocí speciálních programů v kombinaci se zobrazovacími metodami (CT, magnetická rezonance, nukleární medicína) na tzv. simulátoru. Sestra pak zakreslí fixem na vaši kůži značky pro další rychlejší orientaci personálu. Před samotným ozářením vás sestra uloží na lehátko do správné pozice, ve které je nutné zůstat po celou dobu. Poté odejde, ale místnosti jsou vždy propojeny kamerami a mikrofony, díky kterým vás i nadále vidí a slyší. Procedura nijak nebolí. Trvá zpravidla několik minut, obvykle opakovaně – to znamená třeba i denně po dobu několika týdnů – v závislosti na typu nádoru.

Pokožka může trpět 

U většiny pacientů, zejména v případě zevního ozařování, se obvykle za 10–14 dní od začátku procesu objeví zarudnutí, otok, zvýšená citlivost a horká pokožka jako po spálení na slunci. Kůže může vytvářet suché šupinky nebo naopak mokvat. V závislosti na délce ozařování můžete přijít o místní ochlupení, pozorovat v místě snížené pocení nebo se kůže může infikovat (objeví se hnisavá místa). Tyto nežádoucí účinky obvykle vymizí během 4–6 týdnů po ukončení ozařování. Delší dobu (až několik let) lze pozorovat ztmavnutí, zesílení a změněnou citlivost ozářené kůže, změnu velikosti ozářeného prsu a zvětšené póry. Rovněž můžete pociťovat vyšší únavu – dbejte na pestrou stravu, přiměřený pohyb i odpočinek.

Pečujte o sebe!

• Od začátku ozařování kůži průběžně promazávejte snadno roztíratelnými přípravky. Vhodné jsou ty s obsahem panthenolu, kyseliny linolové, olivového oleje či např. vitaminu E.
• Vyhněte se mechanickému dráždění pokožky (např. ručníkem), slunění a parfémovaným kosmetickým přípravkům (mýdla, spreje).
• Mateří kašička, heřmánek, měsíček či konopí mohou na podrážděné kůži vyvolat alergii!
• Před samotným ozářením musí být pokožka suchá a čistá.
• Na mokvající oblasti jsou vhodnější obklady než krémy – sestra vám poradí s jejich aplikací.
• Noste volnější oděvy ze vzdušných materiálů.

Pokud si nebudete jisty, jak o kůži pečovat, zeptejte se lékaře, sestry nebo v nemocniční lékárně.

(mir)

Zdroje:
https://my.clevelandclinic.org/health/articles/radiation-therapy-for-breast-cancer
https://www.mdanderson.org/treatment-options/radiation-therapy.html