Nemoc průdušek vás může do pěti let zabít

Příznakem nemoci je kašel, dušnost, sípání. Charakteristické je vykašlávání hlenů. Příznaky se objevují nejprve jen při zvýšené námaze, ale pak i v klidu. Na vině je chronický zánět průdušek, který vede k jejich zužování a tvorbě hlenu. Mnoho lidí si myslí, že jsou to přirozené důsledky jejich letitého kouření, práce v prašném prostředí, prodělané dýchacího onemocnění, nebo vyššího věku a proto k lékaři nejdou. Dělají tím ale osudovou chybu. Jen včasná diagnóza a léčba dokáže zkvalitnit a prodloužit jejich život.

Další podrobnosti o nemoci se dočtete zde.

Včasná diagnóza je základ úspěchu

Hlavní metodou pro potvrzení diagnózy je vyšetření funkce plic – spirometrie. Jedná se o vyšetření, které nemocného prakticky nezatěžuje, ale naopak pomáhá stanovit správný postup léčby. Podle výsledků vyšetření plicních funkcí je možné stanovit stupeň, tedy závažnost onemocnění: stádium lehké – středně těžké – těžké – velmi těžké. Bohužel se velmi často stává, že se u lékaře objeví až lidé s těžkým či velmi těžkým postižením, kterým už jde doslova o život.

Kde vám pomohou? Vyzkoušejte Sdružení pacientů s CHOPN na http://spchopn.ppzdravi.cz/hlavni-stranka/.

Léčba CHOPN začíná inhalací, může končit až transplantací

„Pro úspěšnou léčbu je vždy potřeba včasná diagnóza a vhodná léčba. Pokud se podaří nemoc včas odhalit a stabilizovat, může pacient vystačit s inhalací léků krátkodobě rozšiřujících průdušky, které si aplikuje dle momentální potřeby. U těžších stádií nemoci je pak již nutné pravidelné inhalování léků s dlouhodobým účinkem a dechová rehabilitace. Méně vhodnou alternativou je podávání léků v tabletách nebo čípcích. V nejtěžších stádiích je třeba zvážit dlouhodobé podávání kyslíku, případně u vhodných pacientů navrhnout transplantaci plic,“ říká doc. MUDr. František Salajka, CSc. z Plicní kliniky LF UK a FN v Hradci Králové.

Při každém vyšetření by lékař měl zkontrolovat, zda nemocný užívá inhalované léky správně, protože více než polovina nemocných s CHOPN dělá chyby v inhalační technice.

Při vzplanutí nemoci, které se projeví obvykle zhoršením kašle, změnou vykašlávaných hlenů, zhoršením dušnosti, případně zvýšenou teplotou a dalšími příznaky nachlazení, je často potřebné vyšetření lékařem, zintenzívnění nebo doplnění dosavadní léčby. Lékaři zároveň zvažují možnost odeslat pacienta do nemocnice nebo léčebny.

Závažnost onemocnění určují hlavně subjektivní důsledky z hlediska pacienta – dušnost, kašel, vykašlávání, míra soběstačnosti vzhledem k chorobě. Je to velmi důležité pro správné stanovení léčby a lékaři proto předkládají od jara letošního roku pacientům novinku: dotazník CAT. Jde o soubor osmi otázek, na které nemocný jednoduše odpoví zaškrtnutím příslušného políčka s určitou bodovou hodnotou. Součet těchto dílčích hodnot udává celkové „skóre“, které umožňuje posoudit závažnost dopadu nemoci na konkrétního pacienta.

CHOPN  vás může i zabít

Chronická obstrukční nemoc ale není jen problémem špatného dýchání. Tím, že se zhoršuje funkce plic, trpí i ostatní orgány – především kardiovaskulární systém. Podle údajů Světové zdravotnické organizace umírají ve světě více než 3 miliony lidí ročně v důsledku CHOPN - jde přibližně o 5 % ze všech příčin úmrtí. V roce 2010 na něj u nás zemřelo 2012 lidí, což je asi dvacetkrát víc, než na astma.

Věděli jste, že i na astma můžete zemřít? Víc najdete zde.

Pokud lékař u pacienta zjistí CHOPN, záleží pouze na pacientovi, zda bude dodržovat předepsanou léčbu a rozhodne se změnit svůj životní styl. Vhodná léčba zpomalí a zmírní průběh nemoci a pacient může žít stejně kvalitní život i nadále. Oproti tomu pokročilá stádia nemoci jsou těžko léčitelná a pacienta výrazně omezují.

Hlavní příčina nemoci: cigareta

Hlavní příčinou chronické obstrukční nemoci je především kouření. CHOPN může podpořit i dlouhodobý pobyt ve znečištěném životním prostředí například prachem, kouřem nebo výfukovými plyny. Funkci plic oslabují i opakující se infekce dýchacích cest. „Prvním krokem léčby je tedy přestat kouřit, pokud je člověk kuřák. Je ale pravda, že pokud choroba již propukla, tak ji nekouřením pouze zpomalíte, ale nevyléčíte. Ale i tak se vždy vyplatí nekouřit. Pozor přitom na pasivní kouření. Odbornici prokázali, že pobyt v zakouřeném prostředí po dobu 40 hodin týdně po dobu 5 let zvyšuje riziko vzniku chronické obstrukční plicní nemoci o 48 %,“ varuje MUDr. Eva Králíková, CSc. z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

O tom, že si svou první cigaretu děti zapálí už ve dvanácti letech, se dozvíte víc v tomto článku.

Pacient s touto nemocí by se měl vyvarovat pobytu ve znečištěném prostředí. Preventivně by se měl nechat očkovat proti virovým onemocněním, například chřipce, která oslabují funkci plic. Součástí léčby by mělo být i dodržování zdravého životního stylu a redukce váhy u obézních osob. Dědičnost má vliv jen u malého počtu nemocných.