Hypotenze, neboli nízký tlak, může být příčinou horšího prokrvení ostatních orgánů - především mozku.
Výskyt kardiovaskulárních onemocnění je dán přítomností rizikových faktorů. Některé faktory ovlivnit nelze, jako například věk, pohlaví nebo výskyt nemoci v rodin. Ostatní rizikové činitele - zvýšenou hladinu cholesterolu, cukrovku, vysoký krevní tlak, obezitu, návyk kouření nebo nízkou pohybovou aktivitu však ovlivnit lze. Tyto nebezpečné faktory je třeba snižovat, resp. eliminovat.
„V jejich prevenci i léčbě hraje podstatnou roli spolupráce pacienta. Změnou ovlivnitelných rizikových faktorů lze těmto onemocněním účinně předcházet,“ říká MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D., z III. interní kliniky VFN a 1. LF UK.
Mezi nejčastější mýty, které jsou zdrojem chyb a omylů jak v diagnostice, tak i v léčbě kardiovaskulárních onemocnění patří:
Mýtus: Infarkt musí bolet u srdce
Pravda: Typický infarkt myokardu je provázen svíravou bolestí na hrudi, která se šíří do levé horní končetiny. Nicméně u některých pacientů (zejména s cukrovkou nebo u žen) se může infarkt projevit např. pocitem nedostatku vzduchu, pocením, potřebou zvracení, úzkostí nebo proběhnout bez jakýchkoli obtíží. V případě pochybností volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155.
Mýtus: Po infarktu se musím šetřit
Pravda: Pohybová aktivita by naopak měla být zahájena co nejdříve. Při nekomplikovaném infarktu myokardu začínají pacienti cvičit již první den na lůžku, po týdnu již mohou absolvovat zátěžové vyšetření do svého maxima. Pacienti, kteří začnou pravidelně cvičit, mají významně nižší riziko opakování infarktu a významně se u nich snižuje úmrtnost.
Mýtus: Při vysokém krevním tlaku nesmím posilovat
Pravda: Pravidelná pohybová aktivita (posilování dokonce více než aerobní trénink) má přinejmenším stejnou účinnost jako užívání jednoho léku na hypertenzi. Pohyb dovede snížit systolický krevní tlak až o 8 mmHg, má minimum nežádoucích účinků a ovlivňuje organismus komplexně.
Mýtus: Když mám dobrý tlak/cholesterol, nemusím brát léky
Pravda: Vysazení léků na vysoký krevní tlak nebo zvýšený cholesterol vede opět k navrácení problému. Užívání léků představuje v těchto případech pro většinu pacientů celoživotní záležitost.
Mýtus: Dušnost při námaze znamená onemocnění srdce nebo plicPravda: Dušnost je přirozený příznak zvýšeného dechového úsilí. Začíná se projevovat při zvyšující se intenzitě zátěže, a to v závislosti na trénovanosti. U pacientů s onemocněním srdce či plic, nebo u netrénovaných lidí při nižších intenzitách zátěže (např. pomalá chůze), u trénovaných při vyšších intenzitách (např. rychlém běhu). Pravidelnou pohybovou aktivitou se intenzita zátěže, při které pacienti pociťují dušnost, dá zvyšovat, což platí i u pacientů s chronickým srdečním selháním.
Mýtus: Resuscitovat má jenom profesionál
Pravda: Při srdeční zástavě se na každou minutu, kdy není pacient resuscitován, tj. není mu poskytnuta nepřímá srdeční masáž, se jeho šance na přežití snižuje o 10 %. Laická resuscitace je velmi snadná. Stačí stlačovat hrudník frekvencí 100 stlačení za minutu (odpovídá téměř dvěma stlačením za sekundu).
