Jana (40): po žloutence mám zřejmě i rakovinu jater

Janě bylo devatenáct, když skončila v nemocnici po autonehodě. Naštěstí to nebylo nic vážného a tak po čtrnácti dnech hospitalizace odešla domů jako zdravá. A po několik let se nedělo nic, opravdu si připadala zdravá. „Od nehody uplynulo deset let, když mne najednou začaly přepadávat divné obtíže. Často se mi motala hlava, měla jsem zažívací problémy. Vůbec mne to nenapadlo spojovat se žloutenkou – vždyť jsem ani nebyla žlutá,“ vypráví o prvních náznacích choroby Jana. Přesto vyrazila k lékaři a hledala důvod svého stavu. Trvalo několik let, než jaterní testy ukázaly na žloutenku typu C. „Žloutenka typu C často probíhá skrytě. Každého nenapadne, že by ji mohl dostat i někdo jiný než problémový člověk s nedostatkem hygieny, bezdomovec nebo feťák. Před rokem 1992, kdy bylo zavedeno testování dárců krve, se mohli pacienti nakazit i při transfuzi, nebo při použití krevních derivátů. To už v současné době neplatí,“ říká Doc. MUDr. Petr Urbánek, CSc. z pražské Vojenské nemocnice, ošetřující lékař paní Jany.

 „Když lékaři odhalili příčinu mých potíží, dostala jsem se do péče hematologa – to bylo v roce 2002. Věděla jsem, že bych se měla začít léčit, ale také jsem chtěla miminko. Bála jsem se, abych odkladem léčby něco nepokazila,“ říká Jana. Právě proto chtěla znát názor odborníka. „Hepatidida C je vleklé onemocnění, nepostupuje tak rychle, aby nebylo možné s léčbou počkat, jestliže chce pacientka otěhotnět. Není důvod ji od toho zrazovat - nemoc není přenosná na dítě, není pro něj rizikem. Ostatně se nepřenáší ani běžným kontaktem, takže v klidu mohou být i partneři, rodina. Rádi s léčbou počkáme na dobu, kdy se pacient léčit chce. To zvyšuje šance, že ji vydrží do konce, protože léčba je velmi náročná,“ upřesňuje doktor Urbánek.

„Představte si chřipku, která trvá skoro rok,“ vzpomíná Jana na týdny terapie. Mezi vedlejší účinky podávání léků totiž patří typické chřipkové příznaky, ale taky bolest hlavy, zvracení nebo agresivita. „Někteří pacienti léčbu předčasně vzdají, protože jim vedlejší účinky přijdou nesnesitelné. Někdy se stává, že se pacienti kvůli permanentnímu zdravotnímu a psychickému nepohodlí během léčby povahově změní, někdy se kvůli tomu rozhádají s partnery, dokonce rozvedou,“ uvádí docent Urbánek.

Maximální doba léčby je 48 týdnů, ale ne všichni ji absolvují do konce. „Po prvních třech měsících uděláme kontrolní testy a hned zjistíme, zda pacient na léčbu reaguje, zda zabírá. Pokud ne, pak s léčbou skončíme, protože nemá smysl. Ovšem zhruba ve 40 – 80 procentech zabere, a lidé mají šanci na vyléčení,“ říká lékař, který ale současně přiznává: „Bohužel i přes úspěšnou léčbu se virus ve 20 – 60 procentech opět vrátí. To se stalo i v případě Jany. „Věděla jsem, že to je možné, ale stejně mne to dostalo. Nemoc se vrátila po dvou letech. Aby toho nebylo dost, tak mi při poslední kontrole v játrech našli malý útvar. Teď čekám na výsledky, ale dobře vím, že to může být rakovina. Bojím se, ale zároveň věřím panu doktorovi Urbánkovi,“ přiznává Jana.

„U Jany jsem přesvědčen, že to bude nezhoubný nádor, ale je pravda, že nemocná játra jsou k rakovině velmi náchylná. Zdravá játra prakticky neohrožuje, naopak musíme sledovat pacienty, kteří prodělali žloutenku, trpí cirhózou jater a podobně. Nemoci jater mají zásadní vliv na možnosti případné léčby rakoviny. Jestliže se nepovede nádor odstranit operací, nebo transplantovat celá játra, pak je prognóza přežití kolem osmi měsíců od diagnózy. Samozřejmě záleží na mnoha okolnostech,“ upřesňuje MUDr. Petr Urbánek.

Víc o rakovině jater najdete v tomto článku.