Mnohočetný myelom: neznámá krevní choroba

Mnohočetný myelom se týká hlavně starších lidí

Mnohočetný myelom je druhé nejčastější krevní nádorové onemocnění vznikající na základě nádorové proměny plazmatických buněk. Jde o vzácnou chorobu, která postihuje ročně 4 – 6 lidí na sto tisíc obyvatel. Nejvíce postihuje věkovou kategorii 75 – 79 let, kde je výskyt této nemoci až 10 lidí na sto tisíc obyvatel ročně. U mladých lidí ve věku do 40 let se vyskytuje vzácně. Celosvětově trpí mnohočetným myelomem 230 tisíc osob a každý rok je zjištěno přibližně 114 tisíc nových pacientů. Tato nemoc není infekční ani dědičná v pravém slova smyslu. Je však známo, že v rodinách, v nichž se tato choroba vyskytla, mají blízcí pokrevní příbuzní mírně zvýšené riziko onemocnění tímto nebo jiným zhoubným krevním onemocněním.
„Na otázku, proč toto onemocnění vzniká, bohužel zatím neexistuje jednoznačná odpověď. Víme ale, že existují rizikové faktory, při jejichž přítomnosti se zvyšuje možnost vzniku mnohočetného myelomu. Mezi ně patří například obezita nebo zvýšený kontakt s organickými rozpouštědly, pesticidy nebo dioxiny, které vznikají také při spalování PET lahví v běžném ohni či kamnech. Na vznik nemoci mají vliv i poruchy imunity a záření,“ uvádí prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA.

Čtěte také: Budoucnost v analýze krevního obrazu

Varování, která není radno podceňovat

Vzhledem k prvotní nejasnosti příznaků je mnohočetný myelom u většiny pacientů diagnostikován až v pokročilém stádiu. Na samotném počátku nemoci většinou pacient nepociťuje nic neobvyklého. Typickým příznakem jsou bolesti zad, které jsou ale pro starší lidi zcela běžné a mohou značit celou škálu různých onemocnění. Prvními laboratorními signály jsou vysoká sedimentace krvinek, zvýšení hodnoty celkové bílkoviny a koncentrace kreatininu (odpadní látka vznikající ve svalech) ve vzorku krve. Tyto parametry se běžně vyšetřují u praktického lékaře.
„Prvním projevem, kterým o sobě dává mnohočetný myelom nejčastěji vědět, jsou postupně se zesilující bolesti v některé části kostry, obvykle v oblasti bederní a hrudní páteře. Nejdříve se vyskytují při zátěži, rychle se však začínají stupňovat a objevují se i při kašli, kýchnutí nebo zatlačení na stolici. Dalším signálem může být patologická únava, která se zdá být bez příčiny nebo častější infekce. Méně často se objevuje nechutenství, nevolnost či úbytek hmotnosti,“ dodává prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA.

Čtěte také: Bolest zad může signalizovat rakovinu prostaty

Nejistota a strach z neznámého nebezpečí

Toto nepříliš známé krevní onemocnění je velmi zákeřné i v tom, že mnoho nemocných má dlouho před diagnózou trvalé zdravotní potíže a bolesti. To působí velmi negativně na jejich psychiku.
„Nemocným mnohočetným myelomem, kteří ještě o své nemoci nevědí, nezabírají léky, a proto obvykle pociťují úzkost, strach z neznámého nebezpečí, ohrožení a trpí pocitem bezmoci. Když je konečně příčina jejich bolestí objevena a vyslechnou diagnózu mnohočetného myelomu, čelí novému neznámému a nedostatku informací o této nemoci,“ vysvětluje prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA.

Mnohočetný myelom má velmi závažné projevy

• Lidé s mnohočetným myelomem mají silně oslabenou imunitu, a proto jsou ohroženi častějším výskytem infekčních komplikací. Nemocný nemá v krvi dostatek červených ani bílých krvinek a krevních destiček. Nedostatek červených krvinek vede ke zvýšené únavě, slabosti a bolesti hlavy. Zvýšená krvácivost z nosu nebo z dásní je zase příznakem nedostatku krevních destiček.
• Myelomové buňky tvoří látky, které vedou k zvýšenému odbourávání kostí, ve kterých se tvoří typická ložiska zřetelná při rentgenovém vyšetření. K těmto nepříznivým změnám na kostech dochází nejčastěji v oblasti páteře, v pánevních kostech, žebrech a lebce. To působí nemocnému bolesti kostí a páteře, někdy může dojít až ke zlomeninám, nejčastěji obratlů a žeber.
• Vysoká aktivita myelomových buněk vede v důsledku odbourávání kostní hmoty rovněž ke zvýšenému uvolňování vápníku do krevního oběhu, k tzv. hyperkalcémii. Ta může mít za následek závažné poškozování celého organizmu včetně rizika selhání ledvin. Současně vede i ke zpomalení střevních procesů a u nemocného se objevuje zácpa
  a někdy také zvracení. Dlouhodobá zvýšená koncentrace vápníku může vést až k poškození mozku, které se projevuje zmateností, zapomnětlivostí, nesoustředěností až poruchami vědomí.

Čtěte také: Ledviny stárnou společně s námi

Současná léčba dává nemocným naději

Navzdory všem výše zmíněným komplikacím a projevům není prognóza mnohočetného myelomu zcela beznadějná. Onemocnění sice i dnes mnozí hematologové považují za nevyléčitelné, nicméně v některých případech dojde ke kompletnímu uzdravení pacientů. Lékařům se často podaří vyvolat ústup nemoci, který však po určité době skončí, a dojde k opětovnému propuknutí onemocnění. Léčba mnohočetného myelomu prodělala v posledních letech velké pokroky a léčitelnost onemocnění lze dnes označit za velmi dobrou.
„Přesný postup léčby se liší dle věku pacienta či pokročilosti onemocnění. Obecně má ale základ v klasické protinádorové léčbě, která zahrnuje ozařování, chemoterapii nebo transplantaci kostní dřeně a klade si za cíl zničit co největší množství nádorových buněk. Současně jsou léčeny symptomy nemocného. Důležité je snížení odbourávání kosti, se kterým se zmírňují i pacientovy bolesti. Zároveň usilujeme o obnovu stavby kostí, zlepšení tvorby krvinek a schopnosti organismu bránit se infekcím,“ doplňuje prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA.

Jaká nás čeká budoucnost v léčbě mnohočetného myelomu?

V současnosti vypadá léčba mnohočetného myelomu slibně, nicméně budoucnost by měla být ještě příznivější a kvalita života nemocných by se měla i nadále zvyšovat.
„Výzkum v oblasti léčby tohoto onemocnění za poslední roky značně pokročil a šance na úplné uzdravení pacientů s mnohočetným myelomem se stále zvyšují. Velkou naději nemocným nabízí nová biologická léčba, která jim zajišťuje lepší odpověď včetně jejího delšího trvání,“ uzavírá prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA.