 | | Hormon dobré náladyVíte, odkud pramení naše dobrá nálada? Ač vám to možná bude připadat nepravděpodobné, sídlí prý v břiše. Ve střevech se totiž tvoří a ukládá až devadesát pět procent veškerého serotoninu, hormonu dobré nálady.
Všimněte si - jsme-li šťastni, cítíme ten povznášející pocit nejen u srdce, ale i kdesi hluboko v útrobách. Probudili jsme totiž k životu patřičné neurotransmitery v zažívacím traktu. Ty začaly sbírat údaje o našich vjemech a tzv. bloudivým nervem je poslaly do mozku, který je pak přeložil do konkrétních emocí či stavů — veselosti, vitality, dobré nálady (či naopak nevolnosti a špatné nálady).
Rozhodují o štěstí naše střeva?
Jedním z velmi významných neurostransmiterů ovlivňujících pocity je serotonin. Devadesát pět procent tohoto hormonu se tvoří a ukládá ve střevech. Není tedy divu, že správnou stravou můžeme do značné míry ovlivnit náladu. Vždycky, když začnou střeva pracovat, vylučují serotonin a posílají ho prostřednictvím nervů do mozku, který pak po těle rozlévá pocity štěstí. Vědci se dokonce domnívají, že deprese, které mnohé ženy zažívají při dietách, mohou být často způsobeny právě nízkou hladinou serotoninu. Některé studie totiž prokázaly, že konzumace cukrů zvyšuje v krvi hladinu tryptofanu. Tato aminokyselina se pak v mozku přemění na serotonin.
Takže: necítíte-li se právě nejlépe, připravte si některý z pokrmů, který vám zvýší hladinu zmíněného hormonu. Bojíte-li se, že po sladkém ztloustnete, zkuste pokrmy z brambor. Možná, že právě na tu vaši ,depku' zaberou. Plody však vybírejte pečlivě. Hledejte pevné a čisté, nikoli scvrklé, začernalé nebo už naklíčené. Vyhýbejte se také těm, které mají na slupce nazelenalé skvrny. Mohou totiž obsahovat alkaloidy, například solanin nebo chakonin, které často vyvolávají migrénu.
V zimě musíme jíst sladké
Velmi dobře se doplňuje serotonin právě sladkostmi, zejména čokoládou. Tím se také vysvětluje naše zvýšená touha po sladkostech na podzim a v zimě, kdy nás především vinou nedostatku slunečního světla častěji trápí deprese a únava.
Avšak ani serotonin není kouzelník. Přináší sice našemu tělu klid a pohodu, skutečného štěstí můžeme ovšem dosáhnout jen s dostatkem životních zkluše-
ností. Americký vědec Damasio našel v přední části mozku oblast, která zaznamenává aktuální stav tělesného vnímání. Ten stojí v pozadí duševního vnímání a ovlivňuje naše rozhodování. Damasio zjistil, že má-li člověk tuto část mozku nějak poškozenou, není schopen přiřadit k aktuálním zážitkům podvě
domé informace nasbírané na základě zkušeností v podobných situacích. Přitom setkáme-li s osobou, kterou milujeme, vzniká právě z tohoto spojení
onen příjemný šimravý pocit v krajině břišní. O ten jsou však nemocní lidé ochuzeni.
|
Fitness