 | | Pálí vás žáha?Pálení žáhy (pyróza) je nepříjemný bolestivý pocit pálení za hrudní kostí, které se pohybuje od oblasti žaludku směrem vzhůru, do krku. Pálení žáhy je častým příznakem nemoci nazývané refluxní choroba jícnu.
Příčinou refluxní choroby jícnu je zpětný návrat (reflux) kyselého žaludečního obsahu do jícnu. Zpětný tok žaludečního obsahu do jícnu sám o sobě není nemocí a vyskytuje se i u osob, které nemají žádné potíže. Pokud je tento reflux častý a dlouhodobý, pak může dojít k poškození jícnové sliznice, která není tak odolná vůči žaludeční kyselině. Při jejím delším působení může tato kyselina lépe pronikat k buňkám v hlubších vrstvách sliznice a dochází ke vzniku vřídků. Organismus se proti návratu žaludečního obsahu brání uzavíráním přechodu žaludku do jícnu (tzv. dolní jícnový svěrač), očistou sliznice (např. spolykané sliny) a odolností sliznice.
Pravděpodobným vysvětlením pro bolest při pálení žáhy je styk kyseliny s nervovými zakončeními, když dochází k nadměrnému pronikání kyseliny do sliznice. Působení kyseliny může u pacientů s refluxní chorobou jícnu vyvolat příznaky dokonce i v nepřítomnosti endoskopickým vyšetřením prokazatelného poškození sliznice. V některých případech lze poškození sliznice zjistit mikroskopickým vyšetřením.
Pálení žáhy se vyskytuje denně u 7 - 10 % obyvatelstva. Nejméně 48 % těhotných žen má příznaky refluxní choroby a z toho 25 % je má denně. Odhaduje se, že se refluxní choroba vyskytuje u 10 - 30 % obyvatelstva. Z pacientů, kteří mají příznaky refluxní choroby jícnu, užívá léky 16 % a lékařskou pomoc vyhledá 5 %.
Kromě pálení žáhy mohou být dalšími příznaky refluxní choroby snadné zpětné vtékání žaludečního obsahu do jícnu a úst, výrazné slinění, pocit cizího tělesa v krku, obtížné a bolestivé polykání (tyto dva příznaky jsou často projevy závažnějšího onemocnění). Bolest na hrudi je obvykle spojována s onemocněním srdečním, ale může se tak projevovat i onemocnění jícnu. Další skupinou jsou příznaky mimojícnové, z nich je nutno upozornit zejména na astma. Onemocnění probíhá se stejnou silou, obvykle v ojedinělých vzplanutích, nebo může vyhasnout nebo se může zhoršovat.
Nejspolehlivější metodou v diagnostice je vyšetření endoskopické, kdy je možno pohledem vyšetřit sliznici a současně v případě potřeby odebrat drobné slizniční vzorky, ve kterých lze prokázat často zánět i tam, kde není viditelný zrakem při vyšetření endoskopem. Tomuto vyšetření by měl předcházet cílený rozhovor s pacientem se zaměřením na jeho potíže. K dispozici jsou i další možná vyšetření, ale žádné z nich nedává takovou jasnou výpovědní hodnotu jako endoskopie, která by měla být uskutečněna vždy při prvním záchytu onemocnění a při předpokládaném vyšším stupni a jako kontrolní vyšetření v určitých případech (např. k potvrzení hojení, zúžení, krvácení, Barrettův jícen, při zhoršení příznaků).
Léčba refluxní choroby jícnu zahrnuje: 1. režimová opatření, 2. medikamentózní léčbu
a 3. léčbu chirurgickou.
1. Režimová opatření jsou základem léčby, patří sem úprava stravování (snížení objemu stravy, častější malé porce, nevhodné je polehávání po jídle a "noční přesnídávky". Je vhodné individuálně vyloučit některé potraviny a nápoje, které snižují tlak dolního jícnového svěrače a které často vyvolávají pálení žáhy (např. česnek, tuky, alkohol, káva, čaj, kyselé džusy). Tlak dolního jícnového svěrače mohou snížit i některé léky (o jejich vhodnosti by měl rozhodnout ošetřující lékař). Z režimových opatření je třeba se vyvarovat situací, kdy dochází ke zvýšení nitrobřišního tlaku, je vhodné zvýšit hlavovou část lůžka, snížit tělesnou váhu a nekouřit.
2. V medikamentózní léčbě jsou užívány léky působící místně a celkově. V místní léčbě jsou základem antacida (neutralizující léky), která ruší okamžitě účinnost kyseliny solné v žaludeční šťávě. Ale doba jejich působení je relativně krátká. Valná část nemocných, kteří nenavštěvují lékaře, užívá tuto léčbu poměrně dlouhodobě a úspěšně k rychlé úlevě od příznaků. Do této skupiny patří TUMS. Skupina léků, které působí celkově (redukující léky) se dělí na: prokinetika (léky upravující hybnost a posunující obsah směrem od úst do žaludku a dvanácterníku) a léky, které potlačují tvorbu kyseliny. Do této druhé skupiny patří 1. tzv. antagonisté H2 receptorů a 2. inhibitory protonové pumpy. Antagonisté H2 receptorů snižují výdej žaludeční kyseliny a tím snižují i objem žaludečního obsahu, a tak je zmenšován objem, který se vrací do jícnu. Do této skupiny patří kromě jiných léků i ZANTAC 75, který je u nás jediným volně prodejným lékem z této skupiny. Jedna tabletka tohoto léku zamezí překyselení žaludku na 10 - 12 hodin. Inhibitory protonové pumpy účinně potlačují tvorbu žaludeční kyseliny vytvářením blokády.
3. Chirurgická léčba. Pokud není choroba dostatečně a někdy i dlouhodobě léčena, může dojít ke komplikacím. K nim řadíme zúžení jícnu, velké vředy, krvácení, které není příliš časté, a tzv. Barrettův jícen, u kterého je sliznice jícnu nahrazena sliznicí podobnou sliznici žaludeční. Změny tohoto typu jsou prokazovány u dlouhotrvající choroby a sliznice se pak může měnit až do stavů, které předcházejí nádorům.
Kvalita života pacientů s refluxní chorobou jícnu je velmi nízká. Je omezována i zásahy do stravování a některými režimovými opatřeními. Řádná léčba může vést ke změně kvality života při vymizení refluxních příznaků a zhojení zánětu. Kvalitu života lze při léčbě normalizovat, ale je stále nutno připomínat, že existují situace, kdy je nutné i opakované vyšetřování a pravidelné sledování. |
Fitness