• Poruchy příjmu potravy

    V lidském těle je všudypřítomná síla. Řeč je o psychice, která může být posilující, ale také pustošící. Domníváme se, že své kroky a jednání ovládáme a svou duši máme stále pod kontrolou. Ona nás však lehce přesvědčuje o opaku. Třeba při redukční dietě. Takzvaná „slabá vůle“ je leckdy významná překážka při hubnutí. Nepřekonatelný strach z tloušťky přivádí jiné naopak až k extrémní vychrtlosti. Další z nás bojují s dennodenním přejídáním proti vlastní vůli. Jako by si s námi dělala psychika co chce. Chceme-li pochopit a možná lépe zvládat vlastní duševní pochody, musíme se nejprve vrátit do dětství. Každé miminko se rodí na svět s ne zcela dokonale vyvinutou psychikou. Myšlení, vnímání, prožívání – to vše je jen velmi jednoduché a teprve čeká na svůj rozvoj. Psychika je na začátku zcela otevřený a ovlivnitelný systém.

    A jak to bylo s vámi?

    Důležité zprávy se uchovávají v pamětních stopách. Zejména okolo jídla se nadělá v dětství hodně řečí. Právě u stolu jsme pohříchu často dostávali zprávy, jací jsme či nejsme. Je-li převaha těchto informací negativní, začíná se tak formovat i naše sebehodnocení. Právě v komunikaci s rodiči se pokládají základy postojů a jídlu a občas bohužel i k poruchám v příjmu potravy. V dětství se též zakládají pocity viny, komplexy méněcennosti a celoživotní úzkost.

    Jak rozumět pocitům v hlavě…

    Také znáte pocity přetlaku, napětí, stěžujete si, že vám hlava „praskne“? Psychický semafor nejspíše signalizuje, že situace kolem vás je složitá, nepřehledná, nezvládnutelná. Duševní námaha se stupňuje, bolest hlavy hlásí přetížení. Ve chvíli takového stresu samozřejmě není ani pomyšlení na jídlo: dokonalý základ pro nechutenství nebo po odeznění napětí paradoxně pro přejídání.

    O čem svědčí pocity v hrudníku…

    Hrudník dovede výborně signalizovat stav, kdy se psychika cítí být v úzkých, v nejistotě a ohrožení. Neříkejte, že jste nikdy nezažili pocit sevření či tlaku v hrudníku, nemáte za sebou situaci, kdy jste se nemohli ani nadechnout. V takovém stavu si sotva vychutnáte teplý oběd, takže večer jste tak hladoví, že byste snad snědli celé prasátko i s ušima. Přejíte se a v noci nemůžete spát, jak je vám těžko.

    Když žaludek odmítá „strávit“ situaci…

    Žaludek je orgán, který má zpracovat nejen opravdovou potravu, ale i tu duševní. Nejsilnější pocity, jako například strach, zde manifestují, jak mocně nás umějí ovládat. Při osobním prožívání náročných situací se často „držíme za žaludek“. Ten se svírá nebo tlačí také při vnitřním nesouhlasu, psychickém odporu vůči vnější situaci. Může to vést až k nevolnosti či zvracení. Což někdy bývá začátek budoucí anorexie, chorobného nechutenství.

    Jídlo jako berlička…

    Nejpřirozenější pomocník ke zvládnutí agrese a deprese je jídlo. Jeho účinky jsou rychlé. Už kousáním a žvýkáním potravy jako bychom „drtili nepřítele“. Proti negativním pocitům si dopřejeme slastné vychutnávání rozličných druhů potravy v ústech. Nasycený žaludek jako by vyplnili psychické prázdno, pocity nicoty. Deprese zmizí. Jídlo je kamarád, který je vždy nablízku. Pak se síly těla napřou k trávení, mozek jde do útlumu. Cítíme pohodu. U lidí s nadváhou se však brzy dostaví pocity viny a opětné deprese, že snědli, co neměli. Bludný kruh „smutek – nasycení – depresivní smutek se selhání – přejedení“ se uzavře. Jsme bez vůle to zastavit.

    …a posléze droga

    Z předchozího je zřejmé, že se z jídla jako rychlého a vždycky dostupného léku na komplexy a bolístky pomalu stává droga. Je snadno dosažitelná a v první fázi opravdu zklidňuje, vylepšuje náladu jako antidepresivum. A teď bychom se najednou měli vzdát takové životní posily? To přece nejde! Cítíme nedostatek psychické síly, energie, máme slabou vůli. Zkrátka selháváme jako opravdoví „závisláci“. Vedlejší produkt užívání jídla jako drogy je zatížení nadbytečnými kilogramy a pocit selhání.
2018 © Tvojedoktorka.cz / Provozovatel - kontakt / Hledané dotazy / Nemoci / Příznaky / Témata / Poradna / Vyšetření / Magazín